Deset tipů pro logotvůrce

Dnes se s vámi podělím o 10 tipů, které mi dennodenně v logotvorbě pomáhají. Jedno mají společné – u všech lituji, že jsem je neznal o hodně dříve. K většině věcí jsem dospěl na základě vlasních zkušeností a k dalším skrze inspiraci od jiných kreativců. Pevně věřím, že následující tipy mohou pomoct i vám. Jdeme na ně.

 

1) Vyplatí se mít přehled ve starých skicách

 

 

Doporučuji skladovat všechny skici a mít v nich nějaký řád, abyste je mohli pravidelně a hlavně pohodlně procházet. Skicujete-li poctivě, vytváříte si ultimátní databázi nápadů, do které můžete opakovaně nahlížet pro inspiraci. V řádech minut jste tak schopni projít všechny vaše nápady za posledních X let.

Tuto studnu nápadů využijete i u nových projektů. U každého projektu vás totiž napadne několik nevhodných motivů anebo stylů zpracování, které se pro daného klienta nehodí, ale v budoucnu může přijít projekt, pro který budou tyto nápady dokonalé. S největší pravděpodobností bude potřeba je upravit a přizpůsobit aktuálnímu zadání, ale jádro může zůstat stejné.

Zejména u opakujících se témat je ztráta času znovu skicovat od nuly. Nenavádím vás, abyste používali pouze staré skici a nic nového nevymýšleli, to vůbec ne. Myslím tím, abyste tyto skici použili jako odrazový bod. Teď třeba dělám na logu, kde jen díky prolistování starých skic přišly 3 fakt dobré nápady, které kombinují aktuální požadavky klienta s tím, co mě napadlo již dříve. Je to zkrátka skvělé nastartování ještě předtím, než začnete s plnohodnotným generováním nápadů.

 

2) Tiskárna vede nad pauzákem

 

Dříve jsem skici piloval jenom přes pauzáky. Když jsem ale začal pracovat s náročnějšími symboly, přestalo mě opakované překreslování bavit. Tak mě napadlo symbol naskenovat a vytisknout několikrát vedle sebe na jeden papír. Samozřejmě se sníženým krytím, aby se dalo nad motiv znovu skicovat. Poté jsem nad každou kopií ladil, co bylo potřeba a ve finále jsem naskenoval ty nejlepší kandidáty a poskládal z nich koláž. Tu jsem opět vytiskl a opět ladil. Takhle jsem to provedl asi 3x, dokud jsem symbol nedotáhl k dokonalosti.

Tehdy jsem to bral jako krok ze zoufalosti, ale jelikož jsem viděl, jak je tato metoda pohodlná, tak ji už využívám prakticky pořád. Občas se mi nechce tvořit koláž ve Photoshopu, tak sáhnu po pauzáku a „nasbírám“ dílčí části z různých skic a poskládám finální logo přímo na pauzáku. Ten naskenuji, vytisknu a pak ladím. Pauzák tedy stále využívám, ale faktem je, že tiskárna je na běžné ladění pohodlnější a vědět to dříve, ušetřil bych spoustu nervů a času.

 

3) Fonty se lépe vybírají na papíře

 

 

Když už jsme u tisku, doporučuji finální výběr fontů provádět v tištěné podobě. Osobně na monitoru zkouším desítky fontů, které nejlépe sedí k zadání i symbolu a dospěju tak přibližně k 10 finálním kandidátům, které si vytisknu. K těmto papírům se průběžně vracím, připisuji poznámky anebo si k nim rovnou skicuji náměty na úpravy.

Logo bude většinou figurovat i v tisku, takže byste si jej měli vyzkoušet vytisknout tak jako tak. Na papíře totiž vše vypadá trochu jinak, než na monitoru. Stejně tak je dobré si vytisknout i symboly v malé velikosti pro kontrolu čitelnosti, anebo ve velké podobě pro odhalení neduhů u křivek. Ze zkušeností vím, že na papíře často odhalím drobné chyby jak na symbolech, tak na písmu, které jsem na monitoru neviděl.

 

4) Bez ukázek ani ránu

 

 

Osobně už bez ukázek nezačínám pracovat. Za posledních 5 let jsem měl problémy téměř výhradně tehdy, když jsem ukázky nevyžadoval anebo vyžadoval, ale klient mi je nedodal a já se nechal přesvědčit slovy „nechceme vás ovlivňovat, máte volnou ruku“ (obvykle to myslí v dobrém) anebo „na internetu nás nic neoslovilo, ale věříme, že vám se to povede“ (neosloví-li klienty ani jedno logo na celém internetu, je nízká šance, že je osloví to vaše).

Každý si pod různými slovy představíme něco jiného. Vyžadují-li klienti moderní a kreativní logo, buďte si jisti, že si pod těmito slovy představí něco trochu (anebo i výrazně) jiného, než vy. A proto jsou ukázky klíčové – aby nedošlo k nedorozumění a aby bylo od začátku jasné, jakým směrem se chce klient vydat a co v jeho či jejím slovníku znamenají slova, která po vás chce vizuálně vyjádřit.

Jde-li o hledání ukázek, doporučuji klientům logopond.com a vyžaduji alespoň 3-5 log, která zaujmou a stejně tak log, která nezaujmou. Často je to intuitivní výběr, ale dokáží-li definovat, co je na logu zaujalo či naopak nezaujalo, velmi to pomůže pochopit, co hledají. Jakmile mám ukázky, přidám k nim i komentáře od klienta (jsou-li), pak k nim obvykle přiložím ještě loga konkurence a vytvořím si ANO-NE koláž, ke které se pravidelně vracím, aby mě vždy usměrnila. Nicméně mám-li pocit, že se k projektu hodí styl jiný, realizuji ho také a nabídnu jej k výběru vedle ostatních návrhů, které už klientovu představu splňují.

 

5) Práce kvapná málo platná

 

Nemá cenu spěchat. Kvalitní práce vyžaduje čas na uzrání. Každému vyhovuje jiné tempo, nicméně všem doporučuji si tvorbu rozdělit tak, abyste mezi hlavními etapami měli dostatečný čas na objevení a odchytání chyb.

Rychlá tvorba s sebou nese tendenci přiklánět se k povrchním řešením a dělat zbrklá rozhodnutí. V daný moment to třeba nevidíte, ale další den můžete kroutit hlavou, jak vám mohly uniknout takové nedostatky, které nyní vidíte na první pohled. Určitě jste tyto pocity zažili. Jedná se o čerstvé oči. Ne, nejde o bizarní delikatesu, ale o efekt vznikající po pauze, kdy se k práci vrátíte odpočatí a zkrátka s čerstvýma očima. Tento efekt je ideální během tvorby opakovaně navozovat.

Zároveň doporučuji netvořit až moc hodin v kuse. Za 9 hodin rozdělených do dvou či tří dnů vznikne zpravidla lepší práce, nežli za 9 hodin v rámci jediného dne. A když už během jednoho dne, tak alespoň rozdělit a proložit několikahodinovými přestávkami. Čím déle v kuse na své návrhy totiž koukáte, tím slepější jste vůči chybám – oči si na ně zvyknou. Až po pauzách uvidíte logo nanovo.

Jak jsem zmínil, pomáhá si logotvůrčí proces rozdělit na etapy. Já ho mám rozdělen obvykle takto:

  1. Začnu analýzou zadání, udělám si z něj výpisky a přejdu k průzkumu a shromáždím si materiály pro inspiraci – tematické informace, obrázky, videa apod. (1-3 dny)
  2. Skicuji a generuji nápady a to většinou pomocí metod, které jsem rozepsal v článku o kreativitě. (2-4 dny)
  3. Nejlepší nápady rozvíjím a ladím k dokonalosti přes další skici. (2-3 dny)
  4. Vektorizuji a ladím geometrii tvarů a barvy. (1-2 dny)
  5. Hledám a zkouším hodící se fonty, upravuji je a pak je vytisknu a třídím. (1-2 dny)
  6. Potom vytvořím prezentaci pro klienta a připravím si slovní obhajobu. (1 den)
  7. Nakonec vše projdu a zkontroluji, zda není v prezentaci či obhajobě žádná mezera, zda jsou loga fakt v pořádku a až poté posílám výsledky klientům (a i těm doporučuji, aby nereagovali ihned a vzali si pár dní na uzrání).

Jak vidíte, na každou etapu mám dostatek času a tudíž i čas na průběžné uzrávání. Každý den tak objevím nedostatky ze dne předchozího anebo mě napadnou nová vylepšení. Pokud bych se den předtím rozhodl, že je nápad dokonalý a že jej vektorizuji, bylo by logo ani ne polovičaté proti tomu, které nechám „uzrát“.

Poznámka pod čarou: ano, občas nás políbí múza a na první dobrou nás napadne řešení, které je dokonalé. Stává se to tak jednou z padesáti případů, takže se na to nedá spoléhat a hlavně – nikdy nevíte, zda je návrh skutečně dokonalý, anebo jde jen o nadšení, které přichází pokaždé, kdy vás napadne něco dobrého. V každém případě doporučuji nechat návrh uzrát do dalšího dne a bude-li stále dokonalý – gratuluji, opravdu vás políbila múza (a teď máte zase na pár měsíců utrum).

 

6) Pravidelný trénink je nutnost

 

 

Dlouho jsem myslel, že k tomu, abych se zlepšil, stačí zakázky – že se s každou z nich posunu o něco dále. Ano, drobné zlepšení je vždy cítit, ale není to ono. Mně to nestačilo, tak jsem si našel vlastní metody tréninku. Už po týdnu jsem cítil, že jsem se posunul dále, než za rok během zakázek. U nových zakázek jsem navíc cítil, že mám skutečně širší arzenál nejen technik, ale i nápadů.

Ono to dává smysl. Představte si Mozarta, který by hrál jen na koncertech, Jardu Jágra, který by trénoval jen při zápasech, anebo Usaina Bolta, který by běhal jen na závodech. Během tak krátkých úseků by neměli čas si osvojit a ani zkoušet nové a komplexní techniky. Neměli by čas experimentovat a byli by nuceni pracovat s tím, co už znají – tak je tomu i u zakázek, kde většina designerů raději sáhne po technikách, které už má odzkoušené. Ono je to pochopitelné – experimentování s sebou nese riziko, které v akci bývá nepřípustné. Proto je potřeba trénovat i mimo arénu, kde lze experimentovat bez rizika a v aréně už pak pojedeme na jistotu.

Logotvorba není snadná disciplína a kombinuje širokou paletu dovedností: od kreslení, přes cit pro kompozici, práci s negativním prostorem, harmonii barev a typografii, přes neustálé sbírání nových asociací a trénování kreativity, až po studium toho, jak lidé myslí a vnímají design. To vše a mnoho dalšího je potřeba po celý život trénovat. Aby se výše zmínění stali hvězdami, museli té činnosti zkrátka věnovat spoustu volného času a tomu se nevyhneme ani my, chceme-li se také stát hvězdami. Je to vyčerpávající, ale věřte, že po každém tréninku se budete cítit daleko lépe a hlavně – budete lepšími. Doporučuji si z tréninku udělat rutinu (třeba o každou všední noc), jinak se k tomu nedokopete.

 

7) Odvážným štěstí přeje

 

Odvaha porušovat zadání

Doporučuji nebrat zadání příliš vážně. Ze zkušenosti vím, že mnozí klienti mají sice preference, ale zároveň jsou otevřeni čemukoli, dává-li to v daném kontextu smysl. Koneckonců proto se obrací na vás – na specialistu, od kterého nečekají jen schopnost do puntíku následovat vyřčené zadání, ale i schopnost číst mezi řádky a přijít s netradičním a nečekaným řešením, které sedne projektu na míru.

Nebojte se tedy odklonit od zadání, máte-li pocit, že se k projektu lépe hodí jiné styly či motivy, nežli které preferuje klient. Mnohokrát jsem se od zadání odklonil a mnohokrát byli klienti nadšeni. Jelikož je ale tento přístup poměrně riskantní, tak vedle odvážných návrhů vždy vytvářím i návrhy přesně splňující zadání, abych uspokojil i klienty, kteří si za svými preferencemi pevně stojí.

 

Odvaha porušovat pravidla logotvorby

Je dobré znát pravidla logotvorby, abyste je pak mohli občas elegantně porušit ve prospěch lepšího výsledku. Pokud vás osloví firma, která žije čistě v onlinu, nemusíte za každou cenu vymýšlet logo, které je dokonalé i na razítku anebo výšivce. Je to bonus, ale ne nutnost. Většina pravidel vznikala v minulém století a odvíjela se od technických možností dané doby. Doba se ale hodně změnila, takže některá pravidla už nejsou tak horká.

Samozřejmě záleží na konkrétní zakázce a především na tom, kde se bude logo používat. Od toho se musíte odrazit. Bude-li klient chtít logo na tričku, na propisce a vyšité na kšiltovce, tak vytvoříte logo, které bude v těchto situacích fungovat. Ale půjde-li třeba o zmiňovanou ryze onlinovou firmu a klient vyloženě řekne, že nic tisknout nechce a bude firmu propagovat jen na webu, nebojte se od tradičních pravidel odpoutat – získáte tak větší svobodu při tvorbě.

 

Odvaha vybočit z řady

Nebojte se vyniknout. Pointou loga je především odlišení a originální identifikace klienta. Spolu s tím je spojená i zapamatovatelnost – lépe si zapamatujete logo, které je něčím unikátní a vyniká mezi ostatními.

Chápu, že existuje mnoho konzervativních klientů, kteří chtějí nenápadně zapadnout mezi konkurenci – jejich volba. Co mi ale láme srdce je, když vidím osobité a odvážné projekty, které opravdu přináší něco revolučního (produkt / služby / přístup) a které se prezentují konzervativním a obyčejným logem. Logo je třeba precizně zpracované, moderní a dobře se s ním pracuje v praxi, ale vůbec svou osobností nesedí k odvážnému charakteru projektu.

Těžko říct, zda je tomu tak z důvodu, že se designeři odvážným řešením vyhýbají, anebo nevyhýbají, ale klienti je odmítají. Tak či onak je dobré to zkoušet – jednou za čas to klapne. Kam až s odlišením můžete zajít vycítíte u každého projektu. Nemusí jít o žádnou šílenost. Tím rebelstvím mohou být třeba velmi netradiční barvy loga anebo podkladu pod logem. Případně netradiční motiv anebo netradiční zpracování loga – i to obvykle stačí k odlišení od konkurence. Zdůrazňuji ale, že jakékoli z těchto rebelství musí ladit se zadáním a mělo by dávat smysl. Není to tedy jen o tom, že si řeknete třeba: „hmm, všechny motorkářské weby mají loga černá anebo v barvách plamenů, tak já použiju růžovoučkou, ať klienta odliším„.

 

8) Nezačínat bez zálohy

 

K logům patří i odměna. A k odměně patří schopnost si o ni říkat a to nejlépe tak, aby dorazila co nejdříve. Nejen v ČR je bohužel neplatičství velmi oblíbené. Asi každý, dříve či později, zažije neproplacené faktury a sliby: „dneska už vám to opravdu zaplatím“. Ale člověk si tím projde, ponaučí se a začne hledat cesty, jak tomu předcházet. O intuici a filtrování zakázek v budoucnu určitě také napíšu článek, ale dnes zmíním tip čistě k finanční stránce věci.

Nejde o žádnou tajnou metodu. Naopak je logická a jednoduchá a funguje naprosto dokonale. Téměř všichni profesionálové ji v nějaké obdobě používají a věřím, že k ní dříve či později dojde každý.  Postup je jednoduchý:

  • 50 % částky před začátkem práce
  • 50 % po schválení návrhů – před odesláním zdrojových souborů

Od té doby, co tento styl placení praktikuji, jsem neměl jediný problém. Všichni klienti platí včas, jelikož chtějí, abych se co nejdříve dal do práce a pak chtějí, abych co nejrychleji poslal zdrojáky.

Dříve mi platby předem neseděly. Neměl jsem kreativní sebedůvěru a ani jistotu, že nějaký dobrý nápad přijde. Bál jsem se, že když mě nic dobrého nenapadne, budu vypadat jako podvodník. Stále ty pocity mívám, ale zaprvé už se to lepší (díky pochopení kreativního procesu) a zadruhé jsem se naučil si ten pocit jistoty.. zajistit.

Jednoduše věnuji pár hodin analýze zadání, rychlému průzkumu a rychlému generování nápadů. Napadne-li během té doby alespoň jeden dobrý nápad a cítím, že další nápady jsou mu v patách, je to pro mě impulz, že se bát nemusím a cítím v kostech, že to dobře dopadne (a vždy se tak stalo). Proto nemám v danou chvíli problém zažádat o první platbu. Poté samozřejmě provedu už důkladnější analýzu i průzkum a do generování nápadů se opřu naplno.

Je mi jasné, že ti z vás, kteří zatím nemají silné portfolio, možná tolik klientů k platbě předem nepřesvědčí. Také se mi to v začátcích nedařilo, tak jsem si jednoduše nechával posílat 100 % částky před odesláním zdrojových souborů. Tak to můžete řešit také tak.

A pamatujte si to i pro ostatní situace. My designeři máme vždycky nějakou páku. Grafika jde vždy poslat neúplná a plnou verzi odeslat až po zaplacení. U tiskovin například pošlete JPG náhledy a až pak tiskové PDF. U retuší, montáží, webových bannerů či čehokoli ponecháte vodoznak a až pak pošlete grafiku čistou. Vídám kolem sebe příliš grafiků / designerů, kteří fakturují až po poslání finálních souborů a pak buďto měsíc čekají, anebo se nedočkají vůbec. Takže využívejte grafické páky, ať se vám nic podobného nestává.

 

9) Mock-upy jsou fajn

 

Kdo mock-upy zná, tak ví, že úžasnější šablony asi neexistují. Mock-upy ale nemusíte používat jen pro finální vizualizace. Je to skvělá cesta, jak logo otestovat už během tvorby. Jakmile jste provedli hrubou vektorizaci, už můžete zkoušet, jak bude logo zhruba vypadat v reálném světě. Takže ještě předtím, než se pustíte do pečlivé konstrukce loga, si můžete všimnou prvních nedostatků, na které se při následné konstrukci zaměříte – nejčastěji jde o nedostatky z hlediska čitelnosti loga v menší velikosti.

Kromě běžných mock-upů je fajn si vytvořit i vlastní šablony. Využijte inteligentních objektů ve Photoshopu a napasujte logo tam, kde se v budoucnu použije. Takto jsem ladil logo Growmaster, které bylo velmi detailní a průběžné testování bylo nutností. Nejdříve jsem do screenshotu webu umístil zmenšenou skicu, abych si vůbec ověřil čitelnost motivu v menší velikosti. Poté jsem přešel k vektorizaci, naimportoval křivky z Illustratoru a každou chvíli objekt aktualizoval a sledoval změny. Nejtěžší bylo ladění nerovností v negativním prostoru mezi lístky, které byly v malé velikosti snáze vidět. Díky této šabloně se však logo kontrolovalo a ladilo jedna báseň.

Samozřejmě lze logo oddalovat a přibližovat přímo ve vektorovém programu, anebo mít zobrazená 2 pracovní okna vedle sebe – v jednom logo přiblížené a ve druhém oddálené, nicméně práce s inteligentními objekty mi osobně přijde pohodlnější a přesnější. Je ale na vás, jakou cestu si vybere. Tak či onak testování loga už během tvorby vřele doporučuji.

 

10)  Není nad Scribe pluginy

 

Dnešní desatero tipů zakončím ve velkém stylu se spoustou animací. Nejlepší investice pro mě totiž byly scribe plug-iny pro Illustrator od Astute, se kterými je konstrukce pokročilých tvarů naprostá pohádka. Konkrétně jde o plug-iny VectorScribe, ColliderScribeInkScribe. Pluginů mají mnohem více, ale tyto mi přijdou pro logotvůrce nejdůležitější. Na první pohled nejsou levné, ale pokud si je pořídíte, nebudete litovat jediné koruny. Doporučuji zkusit alespoň 14denní zkušební verzi a uvidíte, zda vám sednou. Astute nabízí i plug-iny zdarma, včetně skvělého SubScribe.

Designeři používající tyto plug-iny se shodují, že šetří 40-50 % času. To fakt není málo. Mnoho úkonů, které byste v  Illustratoru nezvládli, anebo jen příliš složitě, zde zvládnete na pár kliknutí. Nemá cenu tu nic popisovat slovně, níže vám rovnou přiložím pár ukázek a pokud by vás plug-iny zajímaly blíže, napsal jsem o nich podrobnější článek na mém druhém blogu, kde najdete spoustu dalších animací a popisků. A zde už jsou slíbené ukázky:

Pracujete někdy s obloukem a marně hledáte jeho střed, případně chcete vytvořit plnou kružnici o stejném poloměru? Se SubScribe na to stačí 3 kliknutí:

Stejně tak můžete rychle nalézt skutečný střed hvězdy:

 

Na pohodlné a rychlé narovnávání objektů dle vybraných hran je SubScribe také super:

Potřebujete rychle a snadno prodloužit nějakou hranu? Není problém, pomůže VectorScribe.

Anebo potřebujete prodloužit křivku, aby bylo prodloužení co nejpřirozenější?

 

Také můžete snadno vytvářet tečny:

 

A co považuji za jednu z nejlepších záležitostí je schopnost ColliderScribe „nalepit“ na sebe jakékoli tvary, což je zejména při manipulaci s kružnicemi k nezaplacení:

Další úžasnou věcičkou je kouzelná guma od VectorScribe, která vám pomůže se rychle zbavit zbytečných bodů, třeba když převádíte tah s proměnlivou tlouštkou na obrysy:

 

Vynikacící je i PathScribe tool, kterým můžete táhnout za jakoukoli hranu a převést ji na prohnutou křivku (s lepší kontrolou, než dovolí nativní nástroje Illustratoru):

 

Dále jsou fajn dynamické tvary:

A mezi mé úplně nejoblíbenější nástroje patří třeba inteligentní mazání kotevních bodů s tím, že se zachová co nejpřesnější původní tvar:

 

 

Ale hlavně tvorba inteligentních radiusů (daleko lepší kontrola než v Illustratoru CC):

 

 

To by jako ochutnávka mohlo stačit. Snad jsem vás dostatečně navnadil. Myslím, že tyto plug-iny každému logotvůrci (ale nejen jim, vlastně všem, kteří používají Illustrator) znatelně zpříjemní život. 🙂 Tím tedy končí dnešní desatero a někdy v budoucnu možná sepíšu další. Do té doby doufám, že vám pomohou tipy, které jsem vám sepsal dnes.

Logům zdar!

Tomáš Vachuda

Jsem zapálený logotvůrce. Miluji vyprávění příběhů skrze jednoduché symboly a rád pomáhám svým klientům vyniknout v džungli konkurence. Logům se věnuji již 7 let. Napsal jsem o nich knihu Vstup do světa logotvorby a jelikož je o logách neustále co psát, tak o nich nyní i bloguju. Budete-li mít jakékoli připomínky, anebo byste si přáli vytvořit osobité logo na míru, můžete se na mě kdykoli obrátit.

Latest posts by Tomáš Vachuda (see all)

Napsat komentář