Co mi pomáhá více číst

by Tomáš Vachuda

Čtení je boží. To víme všichni. Jak ale číst více?

Ukážu vám, co pomáhá mně.

A nebojte, nebudu další, kdo ukazuje, jak efektivně vyplňuje každou volnou sekundu čtením.

Čtení pro mě není výplň. Je to plnohodnotná činnost.

Je to rituál, který se prolíná celým mým životem.

A právě proto nastává často.

Na úvod ještě ujasním, že čtu jen klasické knihy a e-booky. Audio mě neba. Takže vše, o čem budu mluvit, se týká aktivního čtení, ne poslechu.

A co mi tedy pomáhá číst více? Můj hack je: Zajistit, abych čtení co nejčastěji ZAŽÍVAL a co nejvíce si ho UŽÍVAL. V tom mi pomáhá:

✅ Systém připomínek
📅 Zapojení čtení do života
👍 Pravidla pro zajištění a zpříjemnění čtení
☕ Maximalizace zážitku díky rituálům

Toť vše. Díky za pozornost.👍

No dobře. Upřesním to…

 

✅ Systém připomínek

 

Zajišťuji, aby mi okolní prostředí neustále připomínalo čtení:

🎒 Na venkovním báglu mám vždy položenou čtečku.

👜 Na tašce do fitka mám vždy položenou rozečtenou knihu, abych nikdy neodjel bez ní.

🛌 Na nočním stolku mám připravených několik knih, kdybych chtěl číst před spaním.

📖 V úterý a pátek večer položím středeční/víkendovou knihu pod mobil na noční stůl, abych po ní ráno intuitivně sáhnul.

✅ Čtení zařazuju do to-do listu. Ne aby se z něj stal úkol ke splnění, ale abych s ním počítal a vyhradil si na něj dost času. Nečekám, až vyjde čas na čtení. Udělám si ho.

A na to navazuje zapojení do života.

 

📅 Zapojení do života

 

Čtení jsem začlenil do života ve třech úrovních: čas, místa, činnosti.

 

⌛ Čas

 

🕑 Den:

  • Pauzy — Když je chuť, sáhnu po oddychové knize, která mi vždy leží na stole. Teď jsou to třeba Humory na pátek od Báry Hlavicové.
  • Večery — Aktuálně nic, mám seriálové období, ale jinak vždy v posteli přečtu aspoň pár stránek.
  • Před-Den — Když jsem do nějaké knihy zažraný, tak nemůžu dospat, budím se spontánně před budíkem, dám si sprchu a pak si čtu, dokud není čas vstávat.

Před-den se Čtvrtým křídlem

 

📅 Týden:

  • Středa ráno — Komiksy nebo fikce.
  • Středa dopoledne — Nachytřovací knihy, které nějak navazují na mou knihu.
  • Víkendové ráno — Fikce.

🌞 Rok:

  • Zima — Sci-fi.
  • Léto — Fantasy, postapo a zbytek.

⭐ Speciální:

  • Mikuláš — Posledních 5 let čtu Harryho Pottera.
  • Vánoční svátky — Velký maraton sci-fi knih. Za 2 týdny přečtu třeba 3.000 stran.
  • Me-Days — Když vyjde super kniha, nebo je svátek, nebo mám prostě chuť dopřát si sebepéči, tak si dám Me-Day s nějakou knihou. Třeba letos na Valentýna jsem měl menší krizičku, tak jsem si dal víkendový re-read knih, co mě před 12+ lety dostaly k seberozvoji (Cesta pokojného bojovníka a Alchymista) a přihodil jsem Siddhártu.

Valentýnový seberozvojový Me-kend

 

🌳 Místa

 

🛋️ Doma na rozloženém gauči — Fikce.

🛋️ Doma na stejném avšak nerozloženém gauči — Komiksy a naučné knihy.

🌳 Chalupa u babičky — Fikce, ale jiná než doma. Snažím se číst něco netradičního, něco na zamyšlení (např. Život na míru, Zhroucený čas, Vězeň času, All Better Now, The One…)

🌳 Petřín pod stromem — Biografie či marketingové knihy, u kterých chci přemýšlet.

Petřín pod stromem

 

🚶‍♂️ Činnosti

 

✈️ Daleké cestování a výlety — Zaklínač (ságu mám rozečtenou už asi 6 let)

🚌 Doprava do fitka — Mám dvě čtecí trasy (a jednu nečtecí), na jedné čtu biografie, na druhé Zaklínače.

👣 Procházky u Vltavy a ve Stromovce — V ruce Kindl a v něm něco dobrodružného, teď 151 dní Pacifickou hřebenovkou.

👣 Procházky po Petříně — Marketing/byznys.

PS. Občas se někdo diví, jestli se mi nemotá hlava nebo nezakopávám. Ne. Mám dvě oči a funkční periferní vidění, takže vnímám okolí. Je to snazší než se při chůzi koukat do mobilu. Písmenka nikam nemizí a nevyžadují takovou imerzi jako scrollování.

 

👍 Pravidla pro zajištění a zpříjemnění

 

Mám minimálně 10 čtenářských pravidel. Jsou to sliby, které jsem dal sám sobě a dodržuji je, protože mi pomáhají buďto ještě více zajistit, že čtení na stane, nebo zajišťují, že bude příjemné.

Když si čtení neužívám, tak se číst nechce. Proto se spousta pravidel týká hlavně toho, abych zabránil negativním emocím a ochránil čtenářský zážitek.

 

1. Rozmanitost je základ

Jak jste viděli u zapojení do života, tak v každém kontextu čtu jen určitý typ knih. A až na výjimky ta pravidla vždy držím. Na chalupě nikdy nebudu číst nonfikci, na trase do fitka nikdy nebudu číst nachytřovací knihy, o Vánocích nikdy nebudu číst fantasy atd.

Díky tomu mám ty kontexty spojené s konkrétní čtenářskou náladou a o to silnější mám nutkání vytáhnout tu konkrétní knihu, protože do toho kontextu prostě patří. Je jeho součástí.

Dokud jsem četl různé knihy kdekoli, tak jsem to nutkání neměl. Prostě jsem četl, kdy se mi chtělo. A běžně se mi třeba moc nechtělo. Ale teď čtu skoro pokaždé, protože je správné číst v ten čas, na tom místě, nebo při té činnosti.

A kromě toho mi to pomáhá udržovat zdravé návyky.

Nechci jet do fitka, ale mám chuť vrátit se k té biografii, kterou čtu jen v buse do fitka? No tak musím jet do fitka.

Nechci na procházku, ale chci si číst Hřebenovku? No tak se musím jít projít k Vltavě.

Nechci jít ven, ale zoufale si chci číst Zaklínače? No tak musím do fitka nebo na nějaký výlet do přírody.

A třeba ten rozloužený gauč, na kterém čtu pouze fikci, zůstává rozložený po celý víkend. Takže pokud se chci nachytřovat, musím počkat do pondělí, nebo vyrazit na Petřín.

Eragon v Divoké Šárce

 

2. Vždy následuju nadšení

Mám něco rozečteného, ale naláká mě něco nového? Tak přejdu k tomu. K té původní se vrátím později. Nikam mi neuteče. Hlavní je, že vždy čtu to, co mě zrovna nejvíc baví.

 

3. Čtu najednou kolik knih chci

Neřeším počet rozečtených knih. Nezajímá mě, že se posouvám pomalu. Některé knihy čtu roky. No a co? Užívám si proces.

Užívám si skákání mezi žánry a tématy podle chuti. A užívám si, jak si spolu ty knihy povídají a rodí se z toho spousta vhledů.

 

4. Odkládám bez výčitek

Kniha mě nenadchla nebo je mi nepříjemná? Odkládám. Klidně už po pár kapitolách.

Život je moc krátký na čtení knih, které mě nebaví.

Jakmile mám odpor ke knize, začnu mít odpor i ke kontextu, ve kterém se vyskytuje.

Třeba kdysi jsem se přestal těšit do postele, protože jsem před spaním četl Atlas Mraků, který mě těěěžce nebavil (opak filmu, ten miluju). Byla to první kniha, u které jsem se rozhodl, že ji nikdy nedočtu.

Nebo nedávno mě nebavil životopis Patricka Stewarta. Tak moc, že se mi nechtělo jezdit do fitka, protože jsem tu knihu četl právě po cestě tam. Pak jsem Patricka zahodil a sáhl po Richardu Bransonovi (Finding My Virginity) a ten mě tak nadchnul, že jsem do fitka chtěl jezdit ještě častěji.

A tak dále. Už jsem odložil tak tucet knih. A naprosto bez výčitek. Čtení není vězení. Nemáme povinnost dokončit každou knihu, co začneme.

 

5. Nenutím se soustředit

Když mi myšlenky utíkají, nechám je utíkat. Nevyčítám si to od doby, kdy jsem pochopil, že myšlenkové toulání je nejkvalitnější duševní odpočinek a že v té chvíli je mozek v tom nejkreativnějším stavu.

Dřív jsem byl naštvaný, když jsem za hodinu přečetl jen pár stran. Bral jsem to jako promarněný čas. Ale teď jsem vděčný, že si mozek skvěle odpočinul.

Nehledě na to, že právě při myšlenkovém toulání (ať už při čtení či v přírodě) jsem získal většinu nápadů pro svou knihu, svůj obsah i svůj marketing.

Třeba Akta Illuminae i další díly jsou tak kreativně zpracované, že mě každou chvíli něco inspirovalo, zasnil jsem se a o půl hodiny později si vzpomněl, že mám vlastně rozčtenou knihu…

Gemina, druhý díl Akta Illuminae

 

6. Neřeším „produktivitu“

Nenutím se číst každý den.

Nesnažím se o žádný výkon.

Nesleduju počet přečtených knih.

Není to soutěž. Je to relax.

 

7. Ochraňuju poslední stránky

U fikce čtu poslední stránky na bezpečném místě. Doma, nebo jinde, kde mám klid a soukromí.

Mobil přepnu do leteckého režimu, nasadím sluchátka nebo špunty do uší.

Už několikrát jsem dočítal poslední stránku v MHD, před začátkem nějaké akce, nebo v jiném nevhodném kontextu či prostředí, kde jsem si tu závěrečnou tečku vůbec nevychutnal. A to mi zkazilo dojem z celé knihy… Takže to nechci opakovat.

Poslední stránky čtu jedině v klidu a v soukromí

 

8. Každá kniha si zaslouží správnou záložku

Hodně hrotím záložky. Krásná a relevantní záložka mi zpříjemňuje čtení. Proto mám u každé knihy jinou záložku, u které cítím, že se k té knize hodí.

Někdy to ani není záložka, ale třeba jen cedulka, fotka, nebo karta Magiců.

Některé záložky ale opakuji. Mám třeba vánoční vesmírnou záložku a letní spešl záložku na chalupu.

To abych to o těch dovolených nemusel hrotit. Protože – stejně jako výběr ambientů – i výběr záložky vyžaduje čas a experimentování, než najdu tu, co skvěle sedne k obsahu dané knihy.

Na záložkách záleží

…a je jedno, že to nejsou vyloženě záložky.

 

9. Fikce vždy papírová

Miluju papírové knihy, takže bez papíru nedosáhnu maximálního zážitku.

Proto držím toto pravidlo, které jsem za posledních 10 let porušil jen párkrát, když papír nešel sehnat, nebo jsem nemohl vydržet čekání, nebo jsem o vánočních svátcích nechtěl jezdit mezi lidi, a tak jsem si knihu sehnal pro Kindl.

Nonfikci čtu podle chuti. Biografie a naučné knihy jsou obvykle digitální. Kromě středečního nachytřování, tam taky volím papír. A taky kromě toho Bransona, protože tam je spousta fotek. Ale jinak nonfiction čtu v digitále. Zaprvé abych si snadněji dělal výpisky a zadruhé abych si o to víc pak užil papírovou fikci, která se díky tomu stane jedinečnější.

 

10. Kafe jen s fikcí

Ve středu a v neděli mám pravidlo, že pokud chci ranní kafe, tak jedině, když u něj budu číst fikci. Ať už knihu nebo komiks. A čtu, dokud kafe nedopiju.

Pokud nemůžu nebo nechci číst fikci, tak holt nemůžu ani pít kafe. Leda hnusné instantní a bezkofeinové. Chci ho? Ne. Takže raději čtu, i když mám třeba chuť dělat něco produktivního. (A po chvíli čtení mě ta chuť přejde a místo toho si pár hodin čtu.)

A navazující pravidlo: Chci-li vanilkový Rooibos (můj oblíbený), tak jedině až po kafi a jedině když stále ještě čtu fikci. Pokud chci číst naučnou knihu anebo sledovat podcasty, tak smůla, můžu si dát jedině karamelový Rooibos (taky dobrý, ale není top).

Tímhle zajistím, že skoro každou středu a neděli čtu fikci a že si ji náramně užiju.

 

☕ Maximalizace zážitku pomocí rituálů

Spojuji spoustu prvků dohromady, aby se ze čtení stal komplexní a intenzivní zážitek:

☁️ Pohodlí — Na gauči jsem si našel polohu, ve které dokážu číst dlouhé hodiny. Speciálně pro čtení si přidám i polštář za záda a pod kolena a připravím ministolek, abych měl kávu na dosah ruky.

📱 Fuč mobil — Mobil položím displejem dolů, nebo ho schovám někam bmimo dosah.

☕ Teplé nápoje — Kafe, čaje, kakao.. Jakékoli popíjení mi pomáhá vychutnat si čtení.

🥭 Zobání — Obvykle se postím, ale občas zobu ořechy či ovoce. Nejradši mám Královskou směs, k tomu mango a čaj Oolong. A na Mikuláše a o Vánocích si dopřeju pár sladkostí a kakao.

🎵 Ambienty — Při čtení si obvykle pouštím ambienty, přírodní zvuky, instrumentální hudbu nebo všelijaké zvukové smyčky. Záleží na žánru. Často si pro konkrétní knihy nebo knižní série vyberu ambient, který neposlouchám nikde jinde. Sice mi trvá třeba hodinu, než najdu to pravé, co má ten správný vibe, ale stojí to za to.

💻 Kulisa — Když čtu na gauči, tak necelé dva metry ode mě stojí na stole noťas, kde se přehrává nejen ambient, ale i tematická vizuální kulisa. Zpravidla je už součásti ambientu (vesmír = vesmírná animace, příroda = přírodní animace), ale občas najdu super zvuk s divným vizuálem, takže si dohledám jiný a vypnu u něj zvuk. Každopádně takhle třeba vypadá ambient, který si pouštím ke čtení série Expanze:

Za mě kombinace ambient + kulisa jsou to, co mi pomáhá nejrychleji vplout do čtecího flow. Jakmile slyším tu hudbu a vidím ten vizuál, okamžitě se mentálně přesunu do té rozečtené knihy.

 

🎄 Speciální rituály o Vánocích

Vánoční čtení

 

🎄 Před svátky provedu odzdobení. V bytě schovám vše, co mi připomíná práci. A tím vytvořím bezpečnou a jedinečnou atmosféru pro čtení. Kdyby vás zajímalo, jak to vypadá, tak detailní popis odzdobení jsem sdílel na sítích: Linkedin, Instagram, Facebook.

Odzdobení bytu

 

🚫 Jsem 100% offline. Celé 2 týdny je wi-fi vypojená ze sítě a schovaná pod postelí. A data vyčerpám těsně před dovolenou, aby mě chtíč nepokoušel sahat po mobilu.

✅ Čtu skoro celý den. 12 hodin plus pauzy. Snažím se číst jednu knihu za den (delší knihy za dva). Je to jediná část v roce, kdy řeším výkon. Ne pro ten výkon samotný, ale proto, abych si příběh užil co nejvíce. Když v jeden den prožijete celý dějový oblouk a máte vše čerstvě v paměti, je to prostě jiné. Stejně jako když si dáte maraton seriálu nebo filmové série. Ve výsledku během svátků prožiju tolik příběhů a tak intenzivně, že mám pocit, že cestuju v čase. Na konci té dvoutýdenní dovolené mám dojem, že uplynuly dva měsíce.

🎧 Poslouchám stejných 6 vesmírných ambientů už několik let. A ve stejném pořadí. Každý má 2 hodiny, takže 12 hodin čtení. Jelikož čtu tu jednu knihu denně, tak mám závěry desítek knih spojené s tím posledním ambientem. Takže kdykoli ho slyším, úplně mě zaplaví pozitivní vzpomínky na desítky příběhů. Magické.

💻 Žádná kulisa. Žádný noťas. Hudbu pouštím na stolním PC a z gauče nevidím na monitor. Místo toho si užívám koukání z okna. Hlavně na východy a západy slunce.

☕ Piju jen aromatizovanou kávu. Karamel, Višně, Vanilka, Kokosový dort, Belgické pralinky… vždy mám aspoň 3 druhy. Během svátků to vše spotřebuju a po zbytek roku piju zase jen klasickou kávu, dokud opět nepřijdou Vánoce.

🧣 Balím se do deky. Úmyslně ztlumím topení a více větrám, abych tu chladnou atmosféru vesmírných sci-fi podpořil chladným vzduchem.

 

Závěr

 

Určitě jsem nezmínil vše. Spoustu věcí dělám intuitivně a řadu pravidel mám tak zakořeněných, že nad nimi ani nepřemýšlím.

Ale pointou je, že čtení se skutečně prolíná celým mým životem.

Neustále se mi připomíná, v různých kontextech nastává úplně samovolně a hlavně — neskutečně mě baví.

A protože mě baví, tak se na něj těším.

A proto si ho dopřávám často. 🙂

A co pomáhá vám?

 

Čtení zdar

PS. Kdybyste se chtěli propojit, jsem na Databázi knih i na Goodreads.

Tomáš Vachuda
Latest posts by Tomáš Vachuda (see all)

Napsat komentář