Hříšníci města logařského

Na začátek chci poděkovat všem, kteří mi s článkem pomohli. Právní stránku i strukturu článku jsem konzultoval se specialistkou na ochranné známky Jindrou Šulcovou, která pořádá školení Braň svou značku a také se specialistkou na autorské právo Petrou Dolejšovou, která prozměnu školí na Naučmese právní základy pro grafiky. Obě školení mimochodem vřele doporučuji. Do fotobankové problematiky mě pak více zasvětil specialista na fotobanky Petr Václavek, který vede známý blog Fotobanky.cz.

 

Kdo by článek měl číst a kdo nemusí

 

Pokud loga netvoříte, žádné logo nemáte a ani žádné neplánujete poptávat, článek vám asi nic nedá. Některé části jde sice aplikovat na obecné plagiátorství v grafice či jiných oborech, ale většina článku je úzce spjatá s tvorbou log. Rozhodnutí tedy nechám na vás.

Pokud loga netvoříte, ale logo máte či nějaké plánujete poptávat, doporučuji jediné dvě kapitoly: Rada klientům a Rizika pro klienty (včetně podkapitoly Ukázkový příklad). V té první se dovíte, jak dohledávat plagiáty log a v té druhé se dovíte, co vás může čekat, pokud kradené či jinak vadné logo používáte. Ostatní kapitoly můžete ignorovat.

Pokud loga tvoříte, ale ctíte autorský zákon a ani ve snu by vás nenapadlo ukrást cizí logo anebo použít do loga grafiku z fotobanky, článek vás asi nijak neobohatí. Můžete si jej přečíst leda pro blažený pocit, že nejste sami, komu se takové chování příčí.

Čímž přicházím k hlavní cílové skupině čtenářů – k logařským hříšníkům. Jakmile se v článku objeví variace slova „vás“, mluvím k vám (vyjma kapitoly Rada klientům). Existuje vás více druhů:

A) Ti, kteří nevědí, že dělají něco špatně a při čtení posledních pár odstavců zbystřili a říkají si „Moment, cože? Já nemůžu překreslit cizí logo anebo do loga vložit symbol z fotobanky?“. Vy jste, dámy a pánové, má primární cílová skupina a článek by vám měl domluvit, abyste to nedělali spolu s odůvodněním, proč byste to neměli dělat.

B) Ti, kteří vědí, že dělají něco špatně, ale moc klidně nespí a jsou otevřeni cizím argumentům a pokud jim někdo pěkně vysvětlí, jaká rizika pro ně i jejich klienty plynou a proč se takové chování nevyplatí, možná svůj přístup přehodnotí. Vy jste má sekundární cílová skupina.

C) Ti, kteří moc dobře vědí, že porušují zákon a je jim to jedno a spí klidně, přestože parazitují na cizí práci a vystavují své klienty rizikům. Vy už jste bohužel podlehli temné straně a asi není cesty zpět a tomuto článku se jen vysmějete. Sice bych si přál, aby s vámi článek něco provedl, ale ze zkušeností vím, že to není moc pravděpodobné. Čtení vám každopádně důrazně doporučuji. Kdo ví, třeba ještě není tak pozdě.

 

O čem tedy článek bude

 

Budu se věnovat nelegálnímu používání cizích prací v logu – proč je to špatné a jaká hrozí rizika vám logotvůrcům i vašim klientům. V článku se zaměřím i na neetičnost a neprofesionalitu takového chování a sepíšu pádné důvody, proč se tak nechovat. Ukážu i nejčastější výmluvy, které od hříšníků slýchám a nabídnu na ně protiargumenty. Zmíním i mýtus o imunitě grafika a převodu odpovědnosti – mnozí si myslí, že když logo ukradnou, může mít problém pouze klient, který jej následně používá, což není pravda.

Konkrétně se bude článek točit kolem:

  1. Používání grafiky z free fotobank – které v podmínkách zakazují použití do loga, anebo pouze za takových podmínek, které jsou zpravidla nesplnitelné.
  2. Používání grafiky z klasických fotobank – ty též, až na výjimky, použití grafiky do loga zakazují, jak už jsem rozepsal ve starém článku.
  3. Používání náhodné grafiky z  internetu, ke které nemáte potřebná práva.
  4. Kradení cizích log – ať už kradení 1:1, anebo převzetí a doupravení cizího loga. Změníte-li barvu anebo táhnete-li pár křivkami, nestává se logo vaším.

Aby bylo logo legální, musí k němu jeho uživatel mít plná práva. Což se nestane, obsahuje-li logo práci třetí strany. Jedinými nezávadnými řešeními proto jsou originální práce na míru anebo nakoupení loga s exkluzivní licencí ve specializovaných logobankách nebo fotobankách.

Pozor, v článku se nebavím o náhodách. Každého napadají koncepty, které už napadly někoho jiného. To je normální. Od toho je tu ale zpětné vyhledávání obrázků, abychom si nápady kontrolovali a zjistíme-li, že nápad už někdo realizoval, holt jdeme o dům dál.

Stejně tak se nebavím o inspiraci – třeba když uvidíte symbol nakreslený jedním tahem (single line logo) a řeknete si: „Jé, tenhle styl by se hodil i pro mého klienta“, tak to je v pořádku, jelikož vás inspiroval pouze obecný styl, nikoliv konkrétní nápad. Já se tedy budu bavit čistě o zřejmém kradení, kdy se originál a dílo +- na pixel překrývají.

 

Rada klientům

 

Začnu radou pro ty z vás, kteří plánujete logo poptávat anebo již logo máte. Kromě této kapitoly doporučuji i zmíněnou kapitolu Rizika pro klienty a vřele doporučuji i článek Komu patří vaše logo od Jindry Šulcové – tento článek je prozměnu směřován vám klientům.

A nyní k radě. Budete-li poptávat logo, nejspíše budete vyhledávat designery na internetu. Jak poznáte, který designer je seriózní a loga nekrade ani nestahuje z fotobank? Následující filtr není stoprocentní, ale zatím se mi daří odhalovat plagiáty velmi úspěšně. Stejný postup, akorát s vynecháním prvního bodu, doporučuji provést i tehdy, kdy už logo máte:

1) Projděte loga, která designer prezentuje a namátkou některé z nich vyberte – ideálně ty graficky nejpropracovanější, taková se kradou nejčastěji.

2) V malování či jiném programu vyřízněte grafickou část z těchto log – zpravidla nějaký symbol. Jste-li toho schopni, doporučuji obrázek i vodorovně (klidně i svisle) zrcadlit a prohledat i tyto varianty – někteří grafici jsou totiž fikaní a symboly pro těžší dohledatelnost zrcadlí. Někteří též prohazují barvy do negativu – zvládnete-li i to, určitě vyzkoušejte.

3) Poté jděte na tyto 3 weby: Yandex, Google obrázky a TinEye a do potřebných polí tyto obrázky jeden po druhém nahrajte a spusťte vyhledávání.

To je celé. Vyskočí-li na vás téměř totožné výsledky, jděte o dům dál. Jinak by se mohlo stát, že designer stejným způsobem vytvoří logo i vám. Možná budou jiní designeři dražší, ale šetření by vás v tomto případě mohlo vyjít draho.

Nenajdete-li žádný plagiát, designera oslovte. Nicméně až budou návrhy hotové, tak je před schválením též prohledejte – chytřejší hříšníci svá nelegální loga neukazují, ale u běžných zakázek je tvoří.

Nepanikařte však, najdete-li pouze podobná loga. Log jsou miliony. Každého z nás obklopují stejné symboly a tudíž máme i podobné nápady. Pokud vám logotvůrce vytvoří jednoduché geometrické logo, dá se očekávat, že takový symbol najdete ve stovkách variací. V těchto případech obvykle nejde o krádež, jen o přílišný minimalismus. Designera jednoduše upozorněte, že podobné logo už existuje a protože nechcete riskovat, tak si přejete originálnější řešení.

Toť mé rady. Držím palce, aby vaši logotvůrci byli seriózní a nenastaly žádné komplikace – o kterých si můžete přečíst právě v kapitole Rizika pro klienty. Pokud by byl proces vyhledávání nejasný, omrkněte můj videonávod, případně mě konraktujte a já vám s dohledáním pomůžu. A teď už zpět ke grafikům.

 

Proč článek píšu

 

Protože na každém rohu vídám kradená loga anebo loga z fotobank a už ztrácím naději, že se situace zlepší. Tento článek je tedy má snaha o zastavení tohoto moru. Článek s podobným tématem už jsem psal, ale očividně musím jít více do hloubky a zdůraznit i právní stránku věci. Doufám, že článek někomu promluví do duše a že s těmito špatnostmi přestane.

Dalším důvodem je, že podobný článek jsem nikde nenašel. Seriózní grafici berou ne-kradení za samozřejmost, takže o tom nepíší. Pak ale spousta grafiků ani neví, že by se takové věci dělat neměly. A nejde jen o začátečníky. Bohužel i spousta profesionálů s 10 a více lety praxe tvoří nelegální loga a přijde jim to normální. Což je smutné.

 

Nefňukám

 

Předně bych rád řekl, že tento článek není fňukání nad tím, jak svět není fér anebo že se snad cítím být těmito hříšníky ohrožen. Naopak chci těmto hříšníkům poděkovat, jelikož díky nim za mnou chodí klienti, kteří se u nich spálili a jsou ochotni do loga investovat ještě více, jen aby bylo tentokrát pořádné – legální a na míru.

Byť jsem za tyto kšefty rád, byl bych ještě radši, kdyby se nic takového vůbec nedělo a po světě nechodili zklamaní klienti, které grafik takto obral o peníze a kteří nyní musejí znovu investovat do dalšího grafika a doufat, že teď už to klapne. Narazí-li i podruhé na zlodějíčka, je mi jich opravdu líto.

Dále jsem jako poskytoval služeb zhnusen, jak tito šejdíři vystavují klienty rizikům. Co je jim po tom, že si kradeného loga může všimnout původní autor a že budou muset (v lepším případě) logo přestat používat a investovat do rebrandingu, anebo (v horším případě) budou kromě stažení loga muset zaplatit i odškodnění, která třeba jejich byznys položí na lopatky a tím negativně ovlivní i jejich osobní životy. To už není sranda.

O fňukání tedy nejde. Pouze jako tvůrce vnímám povinnost se alespoň pokusit od nekalých praktik pročistit už tak zamořené prostředí grafického designu a především logotvorby, která to dle mého schytává nejvíce. Snažím se tedy zlepšit prostředí pro klienty i grafiky.

 

Co je špatného na užítí cizí práce do loga?

 

Kromě (snad) zřejmé neetičnosti, neprofesionality, drzosti a nezodpovědnosti vůči klientům (rizika rozeberu za chvíli) je takové chování špatné z následujících důvodů:

 

1. Fotobanky a zákon to zakazují

Předně je na tom špatně to, že to dělat vůbec nemůžete. Fotobanky to zakazují a jde-li o krádež cizího loga, tak tu zakazuje zákon. A co obrázky zdarma? Ty jsou snad ze všeho nejrizikovější, jak už napsal Petr Václavek. Navíc i tyto free fotobanky ve svých podmínkách použití do loga zakazují, anebo nastavují podmínky, které prakticky nejde dodržet.

Stejně tak jsou problémy s generátory log a portály, které nabízejí loga zdarma. Vygooglete si kauzu „logogarden theft“, což je web, který nabízí loga zdarma a už několikrát se našly desítky, teď už možná stovky obkreslených log od profesionálních designerů. Uživatelé měli radost, že měli logo zdarma, ale ve skutečnosti měli v rukou kradené logo.

Vraťme se k fotobankám. Nejlepším důkazem toho, že používat z nich grafiku do loga se nesmí je fakt, že některé fotobanky nabízejí exkluzivní licenci s tím, že zaplatíte pár stovek až tisíc dolarů za to, že grafika z fotobanky zmizí a vy se stanete jejím výhradním majitelem. Pak už grafiku do loga použít můžete. Jaký by mělo z pozice fotobank smysl nabízet tuto službu, kdyby šel do loga použít i symbol v základní či rozšířené licenci? Anebo kdyby některé fotobanky nabízely exkluzivní licenci, ale jiné fotobanky by prakticky tytéž symboly nabízely za pár dolarů?

Když si tedy dáte dvě a dvě dohromady, vyjde vám, že používat do loga grafiku z fotobank nesmíte. Nic na tom nemění ani fakt, že spousta autorů ve fotobankách nahrává symboly, které k použití do loga vybízí. To je jen jejich neznalost pravidel fotobanky. Anebo naopak pravidla moc dobře znají a pak dohledávají loga, ve kterých je jejich symbol použit bez potřebné licence a na majitele těchto log pošlou právníky. Kdo ví.

Něco pro zpestření. Kdo z vás už někde viděl tento symbol? Ten už mají stovky firem, včetně několika českých. Přitom exkluzivní licence stojí 10 000 dolarů! Jelikož tam ale obrázek stále je, licenci si zatím nikdo nekoupil a tudíž nikdo toto logo legálně používat nemůže. A hlavně – dát přes 200 000 Kč za logo? U profesionálních či státních zakázek možná, ale je nesmysl za takovou cenu koupit symbol z fotobanky, když si za stejnou anebo nižší cenu může klient nechat vytvořit profesionální logo na míru.

Navíc to nezmění nic na tom, že spousta firem si dané logo už koupila v základní licenci a (byť nelegálně) ve svém logu ho už mají. Lze tedy za 200 000 Kč vlastnit plná práva k symbolu, ale přesto nebýt unikátní, protože stejný symbol už bude mít stovka dalších firem.

 

2. Je to parazitování

Na práci s cizími zdroji je špatné též to, že si přivlastňujete cizí nápady, přiživujete se na tvůrcích, kteří jsou kreativnější než vy a chlubíte se cizím peřím. Poté vás klienti chválí, jak jste kreativní, originální a šikovní a tyto recenze si pak „hrdě“ vystavíte na web, přestože nejsou pravdivé. Jako by nestačilo, že vás živí práce, kterou jste nevymysleli, ale ještě vás za to plácají po zádech a tyto lživé recenze vám přivádějí další zákazníky. Absurdní.

 

3. Odporuje to pointě loga

Pointou loga je být unikátním identifikátorem. Tato pointa není naplněna, ukradnete-li cizí logo, anebo stáhnete-li jej z fotobanky, což mohou udělat stovky dalších designerů a tudíž po světě mohou běhat stovky firem se stejným logem. Není tedy výjimkou, že dva přímí konkurenti mají v logu stejný symbol, jelikož jejich tvůrce zkrátka oslovil stejný motiv.

 

4. Klient vás platí prakticky za nic

Vy máte možná radost, že jste za pár minut překreslili cizí logo, změnili jste název a vydělali pár tisíc, ale nechat si platit za to, že překreslíte cizí práci, je velmi drzé. Výsledná hodnota loga je navíc nulová, respektive záporná, protože s sebou nese finanční riziko pro klienta (i vás).

 

5. Klient ani neví, že mu logo nepatří

Nejhorší je, že váš klient si myslí, že je logo jeho, jenže ve skutečnosti není. Klient má ale právo vědět, odkud práce pochází. Možná se najde pár jedinců, kteří klientovi sdělí, že logo stáhli z fotobanky (už ale neřeknou, že se to dělat nesmí a jaká rizika se s tím pojí), ale takových moc není, protože by riskovali, že klient řekne, že toto řešení nechce.

Proto většina zlodějíčků mlčí a klienta ani nenapadne, že jste logo vzali odjinud. Proč by měl váš klient zpochybňovat a kontrolovat závadnost dodaného loga? Jde za vámi s důvěrou ve vaši odbornost a očekává, že dodáte kvalitní práci bez závad. Není fér tuto důvěru zneužívat.

 

6. Srážíte ceny a degradujete obor

Mnoho hříšníků nabízí loga za pár stovek –  mohou si to dovolit, pro ně je to otázka pár minut: najdou symbol, stáhnou, přidají text a voilà. Laická veřejnost pak ale nabude dojmu, že pěkné logo je vytvořené hned a tudíž nemá vysokou hodnotu. A tvůrce, kterým logo trvá pár týdnů a žádají třeba 10.000 Kč, budou klienti považovat za neschopné vydřiduchy.

Tyto praktiky navíc degradují grafický obor a hodnotu naší práce. Podobně jako neseriózní finanční poradci dehonestovali poradenství a mnoho lidí se na všechny poradce divá skrze prsty, tak podobný trend vídám bohužel i v grafickém designu a umění. Protože poškození klienti si po takových zkušenostech řeknou, že grafici jsou šmejdi. A takové výroky opravdu vídám. Nikdo ze seriózních grafiků si ale nezaslouží být házen do pytle s těmi, kteří se seriózně chovat neumějí.

 

7. Není to fér vůči skutečným designerům

Nakonec je to neférové i vůči skutečným designerům. Píšu skutečným, protože člověk, který skládá cizí prvky a výsledek označí za vlastní práci, skutečným designerem není. Design nejsou puzzle a v takovém případě výsledkem není logo, ale nelegální montáž.

Skuteční designeři třeba i desítky let pilují své schopnosti a znalosti. Skutečný designer je návrhář: navrhuje řešení problémů. Od píky, samostatně a na míru. Skuteční designeři sahají na dno kreativních sil a třeba několik týdnů skicují, než dojdou k ideálnímu řešení. A vedle toho přijde někdo, kdo jen překreslí cizí symbol, přidá text a inkasuje klidně stejnou anebo vyšší částku, než ten, kdo navrhnul logo originální. Zdá se vám to fér?

 

Jak vás to může poškodit

 

Je-li pro vás logotvorba jen dočasný výdělek a za rok už budete dělat něco jiného, je takové chování jenom špatné. Plánujete-li však být designerem dlouhodobě, tak to není jen špatné, ale i hloupé, protože dříve či později se vám takové chování vrátí i s úroky. Zvláště v době internetu si buďte jisti, že to někdo zjistí a že to sdělí světu. Co se pak stane?

 

1. Ztratíte důvěru

Takové chování vzbuzuje obavy – v čem dalším jste neseriózní? Jaké další zákony porušujete? Navíc, pokud jste práci prezentovali jako vaši, byť vaše nebyla, tak v čem dalším lžete? Možná koupíte fotku pro klientův leták, která stojí stovku a vyfakturujete 2 tisíce. Kdo ví. Každopádně žádný klient nechce být pokusným králíkem a zjišťovat vaše hranice.

 

2. Řekne to o vás nepěkné věci

Lidé rádi dedukují. Z vašeho chování vydedukují například:

  • Že nejste dostatečně kreativní a originální, abyste přišli s vlastními nápady.
  • Že nemáte přidanou hodnotu – přejímat cizí práci umí každý.
  • Že jste amatéři a nemáte dostatek zkušeností a schopností k vytvoření vlastního řešení.
  • Že jste líní, máte slabou pracovní etiku a nechce se vám babrat s originálním návrhem.
  • Že jste nepoctiví, nečestní, neetičtí a nerespektujete duševní vlastnictví jiných autorů.
  • Že jste neseriózní a neprofesionální a jde vám jen o prachy, které si ani nezasloužíte.
  • Že jste nezodpovědní, když bez ostychu vystavujete klienta riziku.
  • Že pro vás klient není důležitý a nestojí vám za námahu věnovat čas řešení na míru.

 

3. Ztratíte reputaci a respekt

Bude to velká rána pro vaši reputaci a vezme vám to kredit a pravděpodobně i potenciální či i některé stálé klienty. Určitě nechcete, aby si vás pamatovali jako toho, kdo kopíruje ostatní. Chcete-li být respektováni, respektujte ostatní – včetně jejich duševního vlastnictví. Tvořte originální práci a lidé budou respektovat ji i vás.

 

4. Přichází méně doporučení

Pokud klient zjistí, že jste logo stáhli odjinud, vás nikomu nedoporučí. To je problém, protože doporučení fungují jako řetězová reakce: klient vás doporučí někomu, ten zase někomu, ten dalšímu a tak dále. U solidních designerů je po několika letech tato řetězová reakce prakticky nezastavitelná. U nesolidních ale začne utichat a třeba i zcela vyhasne.

 

5. Lidé z vás mají srandu

Progooglete si kauzy loga Třince anebo Náchodu. Nejen designeři, ale i laická veřejnost se použití symbolu z fotobanky vysmáli. Především kvůli vysoké ceně, které za loga tato města zaplatila, ale též i kvůli neserióznosti a neschopnosti tvůrců přijít s něčím vlastním. Takovou image v očích ostatních jistě nechcete.

 

6. Klienti se na vás naštvou a o zakázku přijdete

Přišlo za mnou už několik klientů, kterým tvořil logo někdo jiný a kteří během zakázky (či po jejím ukončení) zjistili, že je odněkud stažené. To je naštvalo, spolupráci ihned ukončili a šli hledat někoho serióznějšího. Grafik tak přišel o referenci, která mohla přivádět další zákazníky – především pokud se jednalo o projekt, který se pěkně rozrostl a dnes logo znají desetitisíce lidí.

 

7. Méně vyděláte

Vězte, že všechny vypsané problémy ovlivní i vaši finanční situaci. Méně důvěry = méně zakázek. Méně respektu = méně zakázek. Méně doporučení… a tak dále. Neberte to na lehkou váhu. Nemá smysl kvůli pár jednorázovkám riskovat velký propad budoucích výdělků.

Mýtus o převodu odpovědnosti a imunitě grafika

 

Od mnoha grafiků jsem slyšel, že když jim dorazí nelegální zadání – třeba překreslit cizí logo – tak se s klienty jednoduše dohodnou, že případné problémy bere na své triko klient. V ideálním případě by taková dohoda neměla ani nikoho napadnout. Solidní grafik zakázku odmítne a klientovi vysvětlí, v čem je problém. Ti méně seriózní bohužel navrhnou převod odpovědnosti a ti nejméně seriózní si ani s ničím takovým hlavu nelámou a dají se do práce.

Je-li prozměnu seriózní klient, který jen nevěděl, že se to nesmí, tak rázem zpozorní a zeptá se, o jakých rizicích mluvíte. Vy byste mu je měli vysvětlit a on by měl vycouvat a říct: „To jsem nevěděl. V tom případě prosím o návrh originálního řešení.“ Pokud by však na převod rizik kývnul, znamená to, že je ochoten porušovat zákon a že se o seriózního klienta nejedná. A jakmile se sejde neseriózní grafik s neseriózním klientem, začnou se dít špatné věci.

Že je něco špatně ale mnohým hříšníkům žíly netrhá. Proto jsem začal zkoumat, zda je převod odpovědnosti vůbec ze zákona možný. Google nic nenašel, tak jsem se zeptal specialistky na autorské právo Petry Dolejšové a cituji:

Odpovědnost, kterou máte podle zákona, nikdy nemůžete jen tak převést smluvně na někoho jiného. Většina klientů to řeší tak, že se ve smlouvě zaváže, že v případě, že dojde na nějaký průšvih, ten průšvih pak zpětně vykompenzuje, ale s ohledem na současný občanský zákoník jsou tyto dohody neplatnéjsou proti dobrým mravům. Takže ano, ve smlouvách tohle najdete, ale tato ujednání mají cenu tak toho popsaného papíru.

S tím úzce souvisí představa, že problémy může mít jen klient a že grafici mohou porušovat zákon, jak se jim zachce. Nemohou – viz další odpověď Petry:

Grafik má problém vždy – je vždycky na původním autorovi, aby si vybral, po kom půjde – může jít po grafikovi i po tom, kdo vykradené logo používá – protože jak grafik, tak ten uživatel autorské dílo užil (v právním slova smyslu) bez řádné licence nebo souhlasu – oba dva tedy porušují autorská práva, proti oběma je možný postih a záleží vždy na autorovi, po kom se mu bude chtít jít.

Zkrátka a dobře – i vy jste porušili zákon, i vás mohou čekat problémy a žádná smlouva vás nezbaví právní odpovědnosti.

 

Rizika pro klienty

 

Pro vás jakožto tvůrce je to jedna zakázka v moři dalších, ale pro klienta je to často životní byznys, který nemáte právo vystavovat riziku jen proto, že je to pro vás pohodlnější.

Většina asi chápe, že krást loga je protizákonné a tudíž rizikové. Zaměřím se proto na loga z fotobank, což pro mnohé šedá zóna a sami klienti si často řeknou, že by do loga chtěli vybraný symbol z fotobanky. Jelikož je ale takové užití fotobankou zakázáno, není riziko o moc menší. Viz odpovědi Jindry a Petry, jejichž princip se dá aplikovat i na kradená loga.

 

Jindra:

I loga ve fotobankách mají svého autora – když je fotobanka založená podle práva státu, ve kterém je autorské právo nepřevoditelné (jako třeba u nás), autorská práva drží stále ten autor a ten se může zneužití svého práva bránit. Mimo jiné tím, že

 

a) bude požadovat okamžité zdržení se užívání loga na všech materiálech

b) bude chtít náhradu škody, přiměřené zadostiučinění a bezdůvodné obohacení

c) bude se bránit proti registraci takového loga jako ochranné známky

d) může napadnout už zapsanou ochrannou známku a dosáhnout jejího zneplatnění (na ni se pak kouká, jakoby vůbec nebyla zapsána)

 

Petra:

Porušení pravidel fotobanky může být postihnutelné podle zákona – třeba podle nekalé soutěže – pokud samotné porušení je tak zásadní, že se dá říct, že je proti tzv. „ dobrým mravům“.

 

Nekalá soutěž: to je obecně poškozující chování proti dobrým mravům v byznysu. Soudy nám jasně řekly, že i vykrádání autorských práv je takovým jednáním, které je nekalou soutěží. Za nekalou soutěž Vás může jako podnikatele napadnout:

 

a) Vaše konkurence – pokud advokátní kancelář Právník s.r.o. vykrade logo a bude ho používat, může ji moje advokátní kancelář zažalovat bez ohledu na to, jestli je logo naše nebo ho navrhl někdo cizí. Jsem konkurent této nezbedné kanceláře a jen prokážu, že páchají zlo.

b) Tvůrce prvotního loga – autor.

 

Takže odpověď: Ano, autor může zažalovat společnost za porušení autorských práv + nekalou soutěž.

Petra má advokátní mlčenlivost, takže nemohla být konkrétní, ale podělila se o obecnou informaci, že zastupuje několik grafických studií a všechny případy, které řešila, skončily mimosoudní dohodou obě strany udělaly ústupek ze svých nároků a dohodly se na náhradě škody a stažení loga, případně na zaplacení licence. Klienti se tedy vyhnuli soudům, ale přesto nastaly nepříjemnosti. Rizika jsou tedy reálná. Narazil jsem i na jednu tematickou diplomovou práci, ve které si o rizicích můžete přečíst více (zejm. na stranách 35-37).

 

Ukázkový příklad

 

Řekněme, že vzniklo nelegální logo pro frančízu. Klient si registroval ochrannou známku (5000 Kč) a po roce si jeho konkurence všimla, že logo obsahuje cizí práci. Klienta nabonzují a ochranná známka se zneplatní. Tato konkurence dost možná dohledá i původního autora a dá mu tip, že jeho dílo bylo narušeno. Autor se naštve a chce proplatit náhradu škody a zadostiučinění. Zda by šlo o nižší tisíce anebo vyšší desetitisíce, těžko říct. A pokud by se věc dostala k soudu kvůli nekalé soutěži, přijde další finanční, časová (i psychická) ztráta.

Tím ale problémy nekončí. Logo se musí stáhnout z oběhu – jenže logo je všude: webové stránky, internetová reklama včetně obrandovaných příspěvků na sociálních sítích, propagačnní materiály, vizitky, krabice, etikety, cenovky, ceníky, vouchery, trička, čepice, ubrousky, kelímky na kávu a v neposlední řadě design stánků, světelná tabule v prodejně, výloha a též i logem obrandovaný design interiéru. Dovedete si představit náklady na redesign? K tomu přičtěte cenu za nové logo a dalších 5000 Kč za novou ochrannou známku.

Navíc by redesign zmátl zákazníky, kteří by se pídili po tom proč se redesign konal. Časem by jistě zjistili pravý důvod, který by se provalil a to by vzbudilo nedůvěru a pochybnosti o serióznosti klienta – když si nedokáže ohlídat dodavatele loga, jak asi hlídá jiné dodavatele? To by vedlo ke ztrátě důvěry části zákazníků a i to by v důsledku mělo finanční dopady.

Snad se tedy shodneme na tom, že takové chování je velmi nezodpovědné a nefér. Nikdo nemá právo klienty takovým rizikům vystavovat. Ano, jde-li o menší projekt, náklady na redesign by byly nižší, ale rizika spojená s porušením autorských práv zůstávají. A zejména u menšího projektu by mohla být tato rizika likvidační.

 

Oblíbené výmluvy

 

To nikdo nezjistí – Zjistí

Nejčastější výmluva zní: „Je nízká pravděpodobnost, že to někdo odhalí.“ Nízká pravděpodobnost, také pravděpodobnost. Nespoléhejte na to, že zrovna vám to projde. Třeba ano, třeba ne. Nejste hráči rulety, klient vás platí za solidní a bezrizikovou službu.

Co se týče zjistitelnosti, tak každým dnem se zlepšují algoritmy zpětného vyhledávání obrázků. Spousta autorů svá loga anebo grafiku z fotobank průběžně kontroluje a věřte, že je často otázkou pár vteřin, než Yandex, Google anebo Tineye plagiát dohledají. A nezáleží, že jde o autora z druhého konce světa, internet nezná bariéry. Též nezapomeňte, že autorská díla jsou chráněná mezinárodně.

Navíc každý, kdo delší čas tvoří loga či ilustrace, na první pohled plagiáty pozná. Vypadá-li většina vašich log spíše amatérsky – slabší nápady, práce pouze se základními tvary apod. – tak když se mezi nimi objeví logo technicky, esteticky i nápadem propracované, působí jako nový Bugatti Veyron na vrakovišti – prostě víte, že tam nepatří.

Vytvoříte-li tedy nelegální logo, není otázkou zda to někdo zjistí, ale kdy to někdo zjistí. Zejména bude-li se logo registrovat jako ochranná známka, bude se provádět rešerše a dělá-li ji schopný člověk, věřte, že nelegalitu loga odhalí.

 

Pro malý projekt to nevadí – Vadí

Častou obhajobou je, že není nic špatného použít logo s fotobanky či ukrást cizí logo pro menší projekt. Zaprvé i z něj se může stát velký projekt, který by si rád zaregistroval ochrannou známku. A zadruhé, porušení licence či přímo autorského zákona je nelegální, ať je projekt jakkoli velký – ve všech případech mohou přijít zmíněné postihy.

 

Moc to hrotíš – Ani ne..

Moc to hrotíš“ anebo „moc to řešíš“ jsou velmi časté reakce. Doporučte i klientovi, aby jeho právník takto zareagoval na případnou žalobu. Třeba to klapne a poškozený autor řekne: „Máte pravdu, jde jen o porušení mého duševního vlastnictví a obírání o mé peníze, které bych býval dostal, kdybych logo licencoval sám. Nebudu to tedy hrotit.

 

Kde není žalobce, není ani soudce – On se nějaký najde

Věřte, že stále existuje spousta férových lidí, které narušování autorského práva irituje a kteří rádi kontaktují původního autorova. Navíc jak jsem již citoval Petru v kapitole Rizika pro klienty, žalovat ani nemusí autor – za nekalou soutěž může firmu žalovat i konkurent.

 

Chtěl to klient – Klient je víc než zákon?

Náš klient = náš pán. Je chvályhodné, že mnozí staví klientovo přání tak vysoko, ale neobhajuje to porušování zákona. Co kdyby po vás chtěl ukrást televizi, též po tom skočíte? Vaší reakcí nemá být slepé vykonání toho, oč klient žádá, nýbrž vysvětlení, proč to vykonat nemůžete. Naší povinností je klienty vzdělávat, protože více vzdělaných klientů = více seriózních zakázek pro nás všechny. Když jsem toto ale řekl člověku, který se na „chtěl to klient“ vymlouval, odpověděl mi:

Kdysi jsem se s klientama dohadoval stejně jako ty se mnou. Výsledek byl ale takový, že jsem neměl co jíst 😀 a oni mi řekli že všechno jenom komplikuji a nakonec to udělala první tiskárna po cestě z mé kanceláře. Řeknu každému svůj názor například tady jsem původně navrhoval něco úplně jiného, ale když klient ví co chce a nedá si říct, tak se s ním hádat nebudu a udělám mu přesně to co chce (navíc když neumí moc dobře česky).“

Tohle mi řekl člověk s 10letou praxí. Výmluvy v této odpovědi o grafikovi mnoho vypovídají:

  1. Že legální prací si nevydělá. Nouze o zakázky ale neomlouvá porušování zákona.
  2. Že nedokázal podat pádné protiargumenty na odpověď, že to jenom komplikuje. Z vlastních zkušeností vím, že klienti si téměř vždy domluvit nechají.
  3. Že je spíše robot, který splní každý úkol, než designer, který navrhne solidní řešení na míru.
  4. Též to vypovídá o jeho integritě. Máme tu sice zákon, který by docela rád dodržoval, ale když si klient nedá říct, tak ho tedy poruší.

 

Ale když to upravím… – I tak je to porušení zákona

 „Ale když ten obrázek trochu doupravím, posunu nějaký píxel a změním barvu, tak jak mi dokážou, že to není náhoda?“

Podobné argumenty vídám nejen u kradení log, ale i jiných autorských děl. Tito lidé kličkují a hledají obhajoby, že je to v pohodě. V pohodě to ale není a i když posunete pár pixelů a změníte barvu, jde poznat, že se jedná o napodobeninu díla, respektive dílo odvozené (derivative work) a copyrightu původního autora neuniknete a logo se tudíž nestane vaším. Dostatečné doupravení tedy neexistuje.

Autorské dílo jde navíc zpracovat anebo upravit jen se souhlasem autora (a toto svolení dozajista nedostanete). A to platí jak v zahraničí, tak i u nás – viz Autorský zákon, 121/2000 Sb. §11:

(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak.

Mimochodem z podobných důvodů se doporučuji vyhýbat i oblíbeným vektorizacím log, protože i to je zásah do díla, jelikož výsledek nikdy nebude přesně 1:1 vůči originálu.

 

Klient měl nízký rozpočet – To není váš problém

Mnoho designerů sáhne po logách z fotobank anebo po kradení cizích log tehdy, když chtějí pomoct klientovi, který má nízký rozpočet a tudíž si nemohou dovolit trávit čas řešením na míru. Nikdo vám nebude vyčítat, když zakázku odmítnete. Nemusíte obsloužit všechny. Tvořte kvalitní práci a nemá-li na vás někdo rozpočet, není to váš problém.

Chcete-li klientům pomoct, doporučte jim, ať si zatím vytvoří třeba jen dočasné textové logo a ať zainvestují do kvalitního loga tehdy, až na něj rozpočet mít budou. Tím, že klientovi dodáte vadné logo, které mu může přivést finanční i jiné problémy, mu nijak nepomůžete.

 

Proč to nechápu…

 

Vybrali jsme si krásný obor. Máme možnost utrhnout se ze řetězu kreativity a zanechat ve vesmíru nějakou stopu. Motorem kreativců je vyzývat status quo – přicházet s něčím novým, vše zpochybňovat a navrhovat odlišná řešení. Jednou ze základních potřeb kreativců je tedy potřeba odlišení. A naplňování této potřeby přináší radost. Proč do oboru tedy někdo vstupuje, když pak netvoří, nýbrž jen zneužívá práce odstatních a tuto radost si neužívá?

Dále nepochopím, jak někdo může s klidem na duši chodit světěm s vědomím, že žije z plodů cizí práce. Červenám se studem jen při snaze si to představit. Proč nejde tvořit vlastní práci a pohybovat se v rámci zákona? Ostatním to funguje. Stačí se jen řídit jednoduchými pravidly: nekopírujte ostatní, vše tvořte sami a výsledky prožeňte zpětným vyhledáváním, abyste zjistili, že už takové logo neexistuje. Pokud neexistuje, odprezentujte logo klientovi. Pokud ano, vymyslete řešení jiné. Jednoduché.

Nechápu ani ignoraci rizik – proč by někdo dobrovolně sebe i klienta vystavoval zmíněným rizikům. Já bych nemohl usnout s pocitem, že zítra může napsat zhrzený klient, kterého kontaktovali právnici. Anebo, v možná horším případě, že mě někdo další den na internetu veřejně odhalí jako člověka, který krade cizí loga a tím mi poškodí dobré jméno.

Nechápu ani absenci empatie. Každý tvůrce by měl mít kodex, který obsahuje empatii vůči ostatním tvůrcům a nedovolí mu na nich parazitovat. Jen si představte, že byste věnovali spoustu času, nervů a úsilí vytvoření kreativního loga a pak byste našli jeho kopii. Prostě by jej někdo překreslil, změnil text a pěkně na tom vydělal. Jak byste se cítili?

A hlavně nechápu, proč se připravovat o to nejlepší – o ten nefalšovaný tvůrčí pocit. O ten krásnej pocit, když po dlouhých hodinách zoufalého skicování dojdete k tomu dokonalému heuréka nápadu, když ho pak ladíte přes pauzáky k dokonalosti, pak pečlivě převádíte do vektorů a nakonec si můžete spokojeně říct „jo, to se mi povedlo“ a hrdě si práci vystavit do portfolia a ukázat ostatním. Proč se těchto pocitů vzdávat?

 

Závěr

 

Ano, v dnešním světě je to těžké. Grafických prvků je vymyšleno snad nekonečno. To ale neznamená, že vzdáte vymýšlení už na začátku. Cizí práci využívají jen srabi. Mějte odvahu, vezměte papír, tužku, skicujte, skicujte a ještě více skicujte, stimulujte svou kreativitu a uvidíte, že k něčemu skvělému časem dojdete.

Nebude to hned, ale výsledná práce bude vaše. Tvorba originální práce je sice náročnější, ale odměnou vám bude přenádherný pocit naplnění, který vám žádná krádež nedá. A věřte mi, že nechcete-li vyhořet, tak tyto pocity potřebujete. A nebude-li vás práce naplňovat, odrazí se to i na její kvalitě a klienti dají přednost jiným tvůrcům, u kterých vidí zápal pro věc.

Všem férovým tvůrcům fandím a doufám, že budete spolu se mnou proti zmíněným hříšníkům bojovat – třeba sdílením tohoto článku. 🙂 Čím lépe se nám bude dařit promlouvat jim do duše, tím příznivější pracovní prostředí pro nás všechny vytvoříme.

Férovému jednání zdar

 

Podpora Časotvorba

Tomáš Vachuda
Latest posts by Tomáš Vachuda (see all)

14 thoughts on “Hříšníci města logařského

  1. Marie Magdalena

    Dobrý den Tomáši,

    nedávno jsem vytvořila logo, které je čistě mým autorským dílem. Zajímalo by mě ale, které fotobanky jsou v pořádku, když bych si z nich chtěla stáhnout fotografii zdarma na prezentaci loga. Můžu s čistým svědomím používat pixabay a flikr, když píšou, že je to pod licencí CC0? Někde jsem četla článek, že i to je nebezpečné. Jsem studentka a tvorbou loga se neživím (a za logo dostanu možná nějaké stipendium ale přijde mi škoda si platit fotografie na fotobance, když to zatím dělám jentak) ALE stále bych to ráda měla všechno ošetřené a neporušovala žádná autorská práva. Do budoucna bych škole mohla pracovat i na webu, jsou fotografie z fotobanek také nebezpečné?… Jinak mám fotoaparát a radši si je nafotím sama, když to půjde. Co doporučujete?

    Předem děkuji za odpověď

    1. Dobrý den Marie,

      pardon a čtyřdenní zpoždění. Pokud jde o fotobanky, tak čím více člověk sleduje porušování autorský práv, tím více je skeptičtější. V mnoha fotobankách zdarma se dají najít kradené fotky, anebo třeba koupené fotky z placené fotobanky, které nějaký „dobrák“ posléze sdílel zdarma (a ten, kdo si je stáhne, pak porušuje licenci).

      Zejména u Flickru bych se toho docela bál. Je sice obrovský, ale tím pádem je tam i vyšší šance najít „vadné“ fotky. Pixabay v tomto případě věřím více. Spíše ale doporučuji fotky kupovat. Ono to není drahé, já třčba používám 123rf.cz a jedna fotka mě vyjde na 50-100 Kč, pokud jde o malý formát tak klidně 25 Kč. Dají se tam nakoupit kredity za pár stovek a za to tedy nakoupíte třeba 5-10 fotek. Takže doporučuji zvážit.

      Pokud ale máte možnost si fotky nafotit, tak rozhodně doporučuji. V takovém případě budete mít naprostou jistotu, že je vše v pořádku + tím zvýšíte autentičnost.

      Nicméně klidně stahujte i z Flickru a Pixabay, ale stáhnutou fotku si ověřte stejnou metodou, kterou ukazuji ve videu ve starším článku, respektive tady je přímý odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=0kVc6SUFM7k – ukazuju tam sice dohledání loga, ale u fotek je to stejné. Zkuste tedy projít Google obrázky a Yandex (případně ten Tineye) a pokud fotku nenajdete v placených fotobankách ani u žádného fotografa v portfoliu (mohl mu ji někdo ukrást), tak klidně použijte i tyto fotky.

      Snad jsem pomohl. Mějte se.

      Tomáš

  2. Hanka

    Dobrý den,

    chci se zeptat, jak je to v tomto případě s použitím nějakého speciálního fontu. Řekněme oblíbená automobilka má svůj font, který se vyskytuje v názvech automobilů a dalších popiscích. Pokud tent font použiji na tvorbu nápisu, který má být součástí loga, je to v pořádku?

    Děkuji předem za odpověď.

    1. Zdravím Hanko,

      pokud jde o font, který je vytvořený přímo pro automobilku, tak na tu se zpravidla váže exkluzivní copyright a nikdo jiný ho používat nemůže (pokud jim to přímo ta automobilka nedovolí). Font je duševní vlastnictví jako každé jiné, takže používat takové písmo by bylo podobné jako si logo poskládat ze symbolů cizích log.

      Ovšem pokud to písmo není vytvořené exkluzivně pro automobilku a jde o jiný, koupitelný font (např. na MyFonts) a v takovém případě si ho můžete koupit také a potom už je vše v pořádku. Když uteču od automobilek, tak spousta firem má v logu Helveticu. Dříve to byla taková móda a i dnes se s ní často pracuje. Je to veřejně koupitelný font, takže nikdo nemůže namítnout jiným firmám, že ho také používají.

      Záleží tady na tom, o jaký font jde a kde jste ho stáhla. Pokud na Dafontu, tak doporučuji obezřetnost. Spousta lidí tam jen tak překresluje písma z různých log a dává je veřejně (často s licencí zdarma) ke stažení, ale tací lidé porušili autorský zákon a poruší ho i ten, kdo si písmo stáhne a komerčně ho použije – třeba právě v tom logu.

      Snad jsem svou odpovědí pomohl. Pokud ne, rád cokoliv ujasním.

      Hezký den

      Tomáš

  3. Vlaďka

    Dobrý den Tomáši, při hledání práce grafik/grafička často dostáváme zadání, podle kterého jsme následně buď přijati nebo ne. Stalo se mi, že firma, která zadala jako úkol vytvoření loga pro svého klienta (jak se později na pohovoru ukázalo) chce toto logo použít a prodat (klient si ho vybral). Zapomněli se mě jaksi zeptat. Je to čerstvé nepracuji pro ně, cekám na rozhodnutí. Cítím jen já, že je něco špatně? Mohou firmy použít práce z výběrových řízení? Děkuji za odpověď, pokud ji znáš, Vlaďka

    1. Dobrý den Vlaďko, v oboru je práce skrze prostředníka běžná (např. jsem dělal logo pro marketingovou firmu, která si mě najala externě, abych pomohl jejich klientovi s logem). To, co popisujete, je už ale na hraně slušnosti a o něčem takovém slyším prvně. V každém případě to ale legální nejspíše je. Nicméně, jelikož jste dílo vytvořila, můžete je odkázat na autorský zákon, podle kterého vám nikdo nemůže odebrat vlastnictví a máte plné právo na odměnu (klidně si můžete nastavit odměnu za práci + ještě licenci na užití). A pokud by vám ji neproplatili, tak se teoreticky můžete rozhodnout pro to, že se logo nesmí používat (protože máte právo o rozhodnutí o ne/zveřejnění své práce). Zejména jestli vám neřekli, že jde o oficiální logo a i poté se třeba snažili tuto skutečnost zatajovat, tak by měly hrát karty pro váš prospěch. Kdyby s tím byly nějaké problémy, zkuste napsat partě z e-legal (https://www.e-legal.cz/), kteří by mohli poradit lépe.

      Držím palce, ať vše dobře dopadne a jste za svou práci náležitě odměněna.

      Tomáš

  4. Jan P

    Dobrý den Tomáši,

    předně děkuji za Váš článek a iniciativu. Obracím se na Vás s dotazem, který by snad mohl zajímat více čtenářů. (I když je taky dost možné, že mám pouze mezery ve standardních vědomostech 🙂

    OBECNĚ TEORETICKÁ ROVINA:
    Snažím se zorientovat se v problematice, kdy jako autor vytvoříte vlastní autorské dílo (počínaje briefem/debriefem, skicování key ideas, až po finální návrh – „originální“ logo na míru, bez jakékoli implantace materiálů třetích stran, či vědomé inspirace jiným dílem.), avšak (v lepším případě již během rešerše) zjistíte, že již podobná značka existuje. Dnes, myslím, relativně běžná situace. Začnete tedy vyvíjet jiný návrh. (Obzvláště, jedná-li se o podobnost se značkou konkurující businessu Vašemu klientovi.) Zde se ale dostáváme k jádru věci – teoreticky je totiž možné, že tento kolotoč bude nekonečný. (A co pak v budoucnosti, když vezmeme v potaz, kolik log se pravděpodobně každý den „rodí“?)

    KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD:
    Je v dnešní době možné vytvořit logo pro světový trh s „neprůstřelnou licencí“?
    Modelově si prosím představte, že se Vás klient snaží směrovat ke graficky minimalistickému řešení, takže už předem můžete s jistotou předpokládat, že v daném oboru podnikání bude podobná značka, v nějakém zákoutí planety, určitě již existovat. …a co Vás pak děsí, je to, že může být mimo dosah možností Vaší rešerše.
    Ano, jako první řešení se nabízí vyhnout se grafickému minimalismu. Ale i tak -jistoty tím nenabudete. Jen snížíte riziko.

    Co tedy s tím? Nechcete svého klienta, potažmo sebe dostat do nadnárodního „žalobního víru“.
    Existuje v dnešní době možnost navrhnout logo se zárukami právní nenapadnutelnosti?

    Doufám, že by jste mi mohl poradit, nebo odkázat k informačním zdrojům.
    Předem mockrát děkuji a s pozdravem
    Jan P

    1. Dobrý den Honzo,

      omlouvám se za prodlevu, napsal jste pár dnů poté, co jsem odletěl na dovolenou. Děkuji za docenění článku.

      Pokud po dokončení loga zjistím, že existuje podobné logo, tak jsem při tvorbě loga neudělal dobrou rešerši. Pokud to zjistím během rešerše, tak pokud jde o podobný obor, tak skicu okamžitě zahazuju a jdu vymýšlet jiný nápad. Pokud jde o jiný obor a jsou tam znatelné rozdíly, tak vymyslím, jak logo udělat ještě unikátnější, abych se od toho existujícího vzdálil.

      Pokud potom opět najdu podobné logo, tak návrh zahodím, protože takový nápad očividně až tak unikátní není a zkusím něco úplně jiného. Nemusí jít o nekonečný kolotoč a snad se mi ani nikdy nestalo, že bych logo musel více jak 2x „odklaňovat“ od nějakého existujícího návrhu. Nápady mají designeři podobné, ale zpracování se může drasticky lišit.

      Nejen proto se zaměřuji na výrazná a propracovaná symbolická loga, protože čím více detailů v logu je, tím větší šance, že nikde nic takového není. Je to možná zbabělá strategie a neříkám, že tvořím jen propracovaná loga (ne vždy se hodí, „necpu“ je tam, co nepatří), ale je to cesta, kterou jdu já. Navíc mě propracovaná loga baví více, než minimalistická, takže tak. Souhlasím s tím, že s minimalistickými logy je problém a rešerše tam musí být o to důslednější.

      Co se týče budoucích log, tak je naprosto normální, že třeba rok po vytvoření loga vidím nové logo, které se podobá tomu mému, aniž by ho ten člověk viděl (je to třeba nějaký zahraniční designer a já to svoje logo neukázal ve veřejném portfoliu). To se zkrátka stává. Dokonalá unikátnost už dnes neexistuje. Ale když nakombinujete relativně unikátní: barevné kombinace, kombinaci písem, kompozici, unikátní nápad a unikátní zpracování, tak vznikne poměrně unikátní logo.

      Takže z hlediska tvůrce si myslím, že jde stále tvořit loga, která vyniknou a která se liší od všech ostatních. Ale z hlediska zákona a licencí? Tam jde napadnout jakékoliv logo, ať je jakkoliv unikátní. I dokonale unikátní logo půjde z nějakého hlediska napadnout, pokud přijde kvalitní argument, který přesvědčí soudce. Pokud by někdo garantoval nenapadnutelnost, tak bych ho bral za šarlatána, není to možné.

      Snad jsem aspoň trochu odpověděl. Můžete napsat dotaz do týmu e-legal.cz anebo Jindře Šulcové (jindrasulcova.cz), ti by mohli v této tematice podat kvalitnější právní argumenty, já argumentuji hlavně z pohledu designéra.

      Ať se daří.

      Tomáš V.

  5. FilipRrrr

    Dobrý den, moc pěkný web a i články.

    Avšak mám dotaz. Nedávno jsem pro hudební uskupení kterého jsem byl členem vytvořil dvě loga, dohoda byla pouze ústní. Ve zkratce „udělej nám logo pro nový hudební klub a když se nám bude líbit tak ti ho zaplatím“. Hotovo provedeno i potlesk byl ale nezaplaceno důvodem byla moje důvěra a i fakt že uskupení rekonstruuje hudební klub (nechtěl jsem po nich žádat v ten moment peníze).

    Dále jsem navrhl že přepracuji starší verzi druhého loga používaného pro hudební uskupení. Z počátku zájem nebyl ale po vytvoření a předvedení nového loga se zalíbilo a začalo se používat jako značka(videa,facebook,etc..). I u tohoto loga jsem naznačil že by bylo záhodno mojí práci odměnit.

    Naneštěstí jsme se pohádali jak už to u hudebních uskupení bývá.

    Tak jsem tedy rozhodl že jim zvednu cenu z důvodů: X hodin navrhování, skicování, dohadování se s jedním ze zakládajících členů, dokonce i pomoc s novým názvem byla čistě moje iniciativa a pak samotná tvorba křivek a vektorů v Adobe. Odpovědí mi bylo „10 000 ,- Kč za jedno logo je moc“.

    Grafiku dělám sice amatérsky avšak s plným nasazením a vášní. Proto si vybírám projekty jako je tenhle k nimž mám určitý vztah nebo je mi téma blízké. Ale nemám žádné veřejné portfolio kde bych tyto občasné práce zveřejňoval ani za mnou nestojí žádné grafické studio. A navíc jsem materiály už poslal…

    Dá se v této situaci domáhat autorských práv? Stažení loga z FB profilu? Zákazu užívání? Případně žaloby o náhradu škody? Nebo jsem si svojí „dobrotou“ zavařil ?

    Děkuji za odpověď s pozdravem Amatérský grafik Filip

    1. Dobrý den Filipe,

      děkuji za komentář. Jsem rád, že se vám web i články líbí. Co se týče zmíněného problému, tak určitě se můžete domáhat autorských práv. Ze zákona má autor právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Pokud jasně řeknete, že bez zaplacení si nepřejete, aby bylo logo zveřejněno, tak vaše právo porušují (nebo by to tak mělo fungovat).

      Tohle už ale padá do práva, které mi není až tak blízké a nemůžu poradit konkrétní kroky. Doporučuji napsat do http://www.e-legal.cz, na tento dotaz rádi odpoví i zdarma, případně rádi nasměrují či sami pomohou. Nevím, jestli z nich něco vymaníte, spíše bych očekával jen docílení toho, že logo přestanou používat. Ale lepší než nic.

      Do budoucna jednoduché ponaučení – nezačínat práci bez skicovného (osobně vybírám 3.000, je to taková nevratná záloha) a nikdy neposílat použitelné soubory (vektory, průhledné PNG ve vysokém rozlišení) před doplacením celkové částky. V takovém případě máte páku na začátku i na konci a nemělo by se stát, že někdo nezaplatí.

      Plus určitě doporučuji si online portfolio založit. Já si ho založil hned na začátku, kdy jsem měl za sebou jen pár prací a i tak mě v prvním měsící oslovilo několik klientů. Mít tuto „digitální stopu“ je dnes základ. Budí to důvěryhodnost a jakmile klienti vidí, co máte za sebou, jsou otevřeni platit více. Také za sebou nemám studio a i malí klienti (na které se specializuji) nemají problém platit i vyšší částky než 10.000. Nebýt portfolia, tak se to asi nestane.

      Takže doporučuji založit. Ukažte tam i třeba tvorbu nějakého konkrétního projektu (od skic až po logo) a nejlépe si vyžádejte doporučení od nějakého spokojeného klienta. Kdyžtak doporučuji zhlédnout tento stream Kreativních kreatur, kde téma osobního webu řešili, je tam spousta užitečných rad: https://www.youtube.com/watch?v=EuU4qt2Y258

      Každopádně držím palce jak na vaší kreativní cestě, tak při řešení zmíněného problému.

      Tomáš

  6. Vít Hlaváč

    Dobrý den,
    rád bych se vás zeptal na řešení mého problému. Je tomu asi měsíc co jsem kontaktoval tvůrce vektorové grafiky s dotazem jestli bych mohl použít jeho výtvor (pouze pro osobní potřebu). Jeho odpověď mě však zaskočila. Mohu ale jen když si ho koupím. Částku jím uvedenou nejsem schopný zaplatit. Tedy jsem poděkoval a dále s ním nekomunikoval. Ale rozhodl jsem se že si zkusím logo vytvořit sám s tím že se budu inspirovat nápadem i grafickým pojetím jeho výtvoru. A teď k otázce. Porušuji tím autorská práva i když si ten obrázek kompletně vytvořím sám?

    Děkuji za odpověď.

    Vítek 17 let

    1. Dobrý den Vítku,

      díky za dotaz. Záleží, co znamená osobní potřeba. Pokud si chcete třeba tu grafiku nalepit na zeď anebo jen potisknout tričko, které bude opravdu jen pro vás, tak si můžete překreslit defacto cokoli. Nebo to ani nemusíte překreslovat, jednoduše vezmete tu věc a použijete. Také mám na nástěnce vytisknutá cizí loga pro inspiraci.

      Jiná použití už ale nemusí být „tak osobní“ a tam už může přijít problém. Záleží, o jaké jde dílo a do jaké míry se inspirujete. Pokud se inspirujete stylem, tak to obvykle nevadí. Pokud překreslíte cizí myšlenku, tak už porušujete autorský zákon. Ale u osobních použití se ani to neřeší. Proto, jak říkám, záleží o jaké konkrétní osobní použití jde.

      Bez vidění té grafiky a konkrétního použití nedokážu dát přesnější odpověď. Kdyžtak mi můžete vše poslat na t.vachuda@seznam.cz a kouknu na to. Díky

  7. ragmarog

    Dobrý den,
    chámu že to není okey ale zároveň nevím co je na tom špatně… tvořím stovky ikon a odjakživa k tomu používám google na nalezení nápadů postahuju si nápady převedu na vektory a pospojuji, upravím, a nakonec vše sjednotím do jednoho designu.

    Takže je pravdou, že si stáhnu cizí dílo převedu si ho na vektor jelikož se mu povedlo hezky vykreslit nějakou křivku a pro mě je tím pádem jednoduší použít jeho práci a pak jí spojovat a upravovat s dalšíma prácema.

    To samé dělám i při tvoření log postahuju si xx log z google a postupně z nich tvořim svůj výrobek.

    Je to na hraně ale řek bych že nečiním špatně jen používám fyzickou, praktickou inspiraci… nebo jak to popsat. Beru to tak, že ikon je natisíce a nejspíš bych stejně nakonec došel ke stejnému výsledku jako někdo jiný, akorát by mi to trvalo tejden místo pár hodin

    what do you thing about it ?

    1. Dobrý den,

      to bych asi potřeboval vidět konkrétní příklad, jak moc jste se kde inspiroval. Tak, jak to popisujete, to není inspirace na hraně, ale už je to porušení autorského zákona.

      Pokud „nejspíš“ dojdete ke stejnému výsledku, tak dopouručuji nic takového nedělat, jinak to může kdokoli zjistit a nahlásit. 😉

      Ano, ikon i log jsou miliony. Čistá originalita už neexistuje. Ale to neznamená, že se nemůžeme snažit. Naopak nás za to klienti platí. Spíše než abyste skládal cizí práci, tak doporučuji provést stejný průzkum, ale z jiného důvodu: naopak abyste viděl, co už existuje a čemu se vyhnout.

      A pak vymýšlejte nové řešení, které na konci znovu zkontrolujete, jestli náhodou neexistuje už něco stejného. Pokud neexistuje, nebo existují jen vzdáleně podobné výsledky, tak je vše v pořádku a práci použijte. Takto zhruba by měl vypadat běžný designérský postup, který přinese legální práci, která nebude rizikem pro klienta ani designera.

      Tomáš

Napsat komentář