Každý, kdo se vydá na kreativní dráhu, asi ví, že si dlouhodobě nevystačí se schopnostmi, které měl na začátku. Že chce-li v dnešním světe obstát, musí a měl by i sám chtít se neustále vyvíjet a zlepšovat. Ono je to přirozené. Člověk je od přírody stavěný k progresu, nic ve vesmíru nestojí na místě a zastávám názor, že tolik lidí je v životě nespokojených právě proto, že vůbec nerostou. Ale to už je na jinou diskusi.
Někdy ale pouhé nadšení nestačí a po letech už je potřeba silná dávka motivace, aby člověk nepřestal trénovat a růst. Jakmile totiž přestane, začne stagnovat (zásek na mrtvém bodě, neschopnost se dále vyvíjet), práce jej přestane bavit a nakonec může přijít nechvalně známé vyhoření (naprosté vyčerpání a nechuť ke své práci).
Dnes vám dám mnoho tipů, které mi osobně pomohly překonat stagnaci, vyřešit jedno vyhoření a zabránit těm dalším. Je mi jasné, že mé rady nebudou fungovat všem. Ale ikdybych měl pomoct jen pár lidem, má článek smysl. Až na pár výjimek jde mé rady aplikovat na jakýkoli obor, nejen grafiku.
Je článek pro vás?
Jestli cítíte, že je vše v pohodě, práce vás baví a zvládnete se sami hecovat k pravidelnému růstu – gratuluji. Vše je, jak má být a s trochou štěstí nebudete mé tipy nikdy potřebovat. Pokud však máte pocit, že vaše nadšení klesá a že stojíte na mrtvém bodě a potřebujete nový impulz, anebo dokonce zážíváte vyhoření a potřebujete se z něj dostat, je tento článek přesně pro vás.
Hlavní princip boje proti stagnaci a vyhoření
Se stagnací je to jednoduché. Vyřešíte ji růstem, tedy pravidelným sebevzděláváním a pilováním teoretických i praktických znalostí. Ono je to logické – nejde zároveň jít (růst) a zároveň stát (stagnovat).
S vyhořením je to také poměrně jednoduché. Vedle růstu je ale potřeba i zábavnost (ve smyslu užívat si danou činnost). Vyhoření je totiž nechuť, nevůle k činnosti. Je nepravděpodobné, že by vás něco opravdu bavilo a zároveň jste neměli chuť to dělat. Bude-li vás něco opravdu bavit, neměli byste vyhořet.
Zábavnost a růst bez sebe ani nemohou existovat. Pokud vás to nebaví, nebudete mít chuť se v tom zlepšovat. A zároveň když nerostete, nebude vás to moc bavit. Potvrzuje to i fakt, že nespočet profesionálů říká, že čím lépe svou práci dělají, tím je více baví. A jelikož zlepšení v práci dosáhneme pouze sebezlepšováním, vychází nám závěr: chcete-li, aby vás práce více bavila, musíte růst.
Z toho všeho tedy vyplývá, že růst nám zajistí zábavnost a zábavnost spolu s růstem nás pojistí před vyhořením. A naopak pokud růst nebudeme a nebude nás to bavit, vyhoříme. Dokážu to na konkrétních případech z praxe a jelikož jsem si tím prošel i já sám, přidám i řešení, která mi osobně zafungovala.
Nejčastější důvody a řešení vyhoření
a) Práce je příliš
Následky: Práce vás zahltí a přestane vás bavit, není čas ani energie pro růst.
Řešení: Zpomalte – více se rozepíšu v sekci Nebaví, co s tím.
b) Máte opravdu špatné klienty, kteří vám práci zhnusí
Následky: Přestane vás to bavit, nebudete chtít práci o volném čase ani vidět, ani nebudete chtít růst.
Řešení: Utečte od nich. Nenechte si nikým zhnusit vaši milovanou práci. Pokud by se jim to povedlo, vyhoříte a kdo ví, jestli se vám z vyhoření povede dostat. Fakt to za to nestojí, zbavte se toxických klientů.
c) Máte nízké ceny, bojíte se říct o víc a cítíte se jako otrok
Následky: Práce vás přestane bavit a znechutí se vám a tudíž nebudete mít ani chuť růst.
Řešení: Zvyšte ceny. Asi budete mít klientů méně, ale ti, kteří si vaší práce cení, si rádi připlatí. Navíc jelikož zdražíte, budete mít sice méně práce, ale výdělek bude podobný, možná dokonce vyšší, protože se vám budou ozývat i klienti, které dříve odstrašovala vaše nižší cena. Nizké ceny navíc úzce souvisí s velkým množstvím práce. Je jasné, že vás celé dny budou vysávat drobní klienty, když jim k tomu stačí jen pár korun. Zdražte a bude vám hned lépe.
Nebaví, co s tím?
Jak jste mohli vidět, všechny zmíněné důvody skutečně stojí na kombinaci „nebaví“ a „nerostu“. Doufám, že o významu obou faktorů v tuto chvíli už nepochybujete a přistoupíme tedy k jádru článku, kde si oba díly skládačky rozvedeme a ukážeme si, jak je ovlivnit. Zbytek článku stojí ryze na mých osobních zkušenostech. Začneme tím, co dělat, když nás daná činnost už tolik nebaví.
1. Ujasnětě si, jaká loga chcete tvořit
Začnu tím, co mi pomohlo nejvíce. Bez nadsázky mi to změnilo (logařský) život. Ne tak dávno jsem asi půl roku stagnoval a byl jsem z toho frustrovaný, jelikož jsem se zoufale chtěl hnout z místa, ale nevěděl jsem jak. Logotvorba se pro mě stala rutinou, ze které začla vyprchávat zábava, dokonce mě chvílemi začala i štvát. A začal jsem cítit, že jestli brzy něco nezměním, tak vyhořím.
Jednoho dne jsem projížděl složku, kde mám stáhnuto přes 1000 (pro mě) zajímavých log. Napadlo mě, že bych si mohl sestavit jakousi TOP 10 těch nejlepších. Při třídění a výběru log mi začlo docvakávat, že ta loga, která obdivuji nejvíce, jsou vlastně ta loga, která bych si přál tvořit.
A najednou heuréka – to je ono! To mi přesně chybělo! Nemohl jsem se hnout z místa, když jsem sám nevěděl, kam chci směřovat. Sestavil jsem si tedy mřížku těch nejlepších log, kterou pravidelně aktualizuji. Díky ní jsem si uvědomil, že chci tvořit loga nějakým způsobem jedinečná, výjimečná, loga s „atmosférou“, loga s příběhem, loga vyzařující emoce. Zároveň jsem si uvědomil, že mě velmi táhnou loga se zvířaty, postavami, siluetami, zkrátka loga, která v sobě mají život. Také mě baví sledovat stylová loga sportovních týmů.
Takto jsem tedy našel svou vysněnou logařskou specializaci, ke které směřuji. Nalezení logařské specializace mi každopádně vrátilo chuť do tvorby a zároveň mě i nakoplo k růstu. Nabral jsem zkrátka nový dech a stagnace byla tatam. Zároveň, jelikož se mi nejvíce líbila loga ilustrativně propracovaná, jsem pochopil, co musím udělat pro to, abych je mohl tvořit – musím trénovat kreslení. Pak nějaký čas trvalo najít metody tréninku kreslení, ale to už si můžete pročíst v předchozím článku. Vřele vám tedy doporučuji podobnou tabuli sestavit. Když totiž budete vědět, kam chcete směřovat, tím spíše tam dojdete.
2. Gamifikujte svou práci
Pokud cítíte, že je vaše práce poněkud monotonní a chtělo by ji to nějakým způsobem okořenit, zaveďte do ní gamifikaci, tedy prvek hry. Může zkusit třeba:
a) Překonávání konkurence
Podívejte se na loga (anebo na weby, jste-li webdesigner) konkurence vašeho klienta. Poskládejte si je vedle sebe do obrázku, koukněte na ně a sebevědomě hlasem jim sdělte: Já vás překonám! Překonáním je myšleno, že vymyslíte logo, které ta konkurenční loga dočista rozmete – zajímavostí, jedinečností, precizním zpracováním, nebo čímkoli jiným. Věřte mi, že jakmile nasadíte tento styl myšlení, zakázka okamžitě získá nový rozměr. A co víc, tyto zakázky vás budou daleko více bavit a tudíž dosáhnete i daleko lepších výsledků, než obvykle.
b) Těžký projekt = výzva
Fígl spočívá v tom, že když se k vám dostane náročný projekt, nebudete se ho bát, ale budete ho vnímat jako výzvu. Přijmete ho jako dobrodružství, které vám pomůže vyrůst a naučit se novým věcem. Emoce nervozity a strachu lusknutím prstu nahradíte sebedůvěrou a odhodláním. Výsledkem bude zábavnější proces a kvalitnější výstup vaší práce. Metoda se snadno popisuje, ale je těžší se ji naučit. Jak se ji naučit? Zkrátka svůj mozek oblbujte vnitřním hlasem tak dlouho, dokud se to nepovede. Jakmile se vám to podaří, je to úžasný pocit a nesmírně vám to pomůže při práci i v životě.
Takto ke mně například dorazil projekt Donuter a klient si přál v logu superhrdinu. Nejsem ilustrátor, neumím kreslit a tvorba postaviček mě děsila. Vlastně mě děsila jakákoli ilustrovaná loga. Vnitřní hlas mi říkal „Uteč! Na to nemáš, nech to někomu jinému!“ a opravdu jsem hledal, kterého ilustrátora doporučím. Pak jsem ale zkusil tuto metodu a během chvíle se mi podařilo přepnout myšlení a vnímat zakázku jako výzvu a šanci posunout se o velký kus dále. Při tvorbě jsem zjistil, že propracovaná loga jsou „jen“ sumou dílčích jednoduchých částí a že ani tvorba postavičky není tak děsivá záležitost, jak jsem myslel. Výsledkem bylo logo, na které jsem zatím nejvíce hrdý a které mi neustále připomíná, že těžkým projektům se nemám vyhýbat, nýbrž je vnímat jako dar z nebes, protože nás vyhecují k překonání sebe sama.
c) Odměny za dobrou práci
Dávejte si odměny. Když vytvoříte skvělé logo, dejte si odměnu. Když cítíte, že jste za ten den udělali obrovský krok kupředu a hodně jste se naučili, dejte si odměnu. U skicování projektu si třeba řekněte, že budete skicovat tak dlouho, dokud nepřijdete s opravdu skvělým nápadem. A jakmile nápad přijde, dejte si malou odměnu.
Jak má odměna vypadat? To nechám na vás. Stačí maličkost a vůbec to nemusí být nic hmotného. Pro někoho to může být sladkost, pro jiného film, pro jiné četba anebo cokoli dalšího. Třeba se jen pochvalte, jak jste úžasní, protože to za vás nikdo jiný neudělá.
3. Najděte ve své práci „krásu“
Jak už řekl Steve Jobs, tak jediný způsob, jak dělat skvělou práci, je milovat to, co děláte. A já s ním souhlasím. Je potřeba se do svého oboru ponořit osobněji a najít v něm něco víc, najít v něm tu jeho krásu, která pro každého znamená něco trochu jiného, a tu si zamilovat.
Jistě jste měli své důvody, proč jste si tuto profesní dráhu vybrali. Zkuste zavzpomínat a hlavní důvody si připomenout. Zkuste znovu-objevit krásu toho, co děláte a proč to děláte. Pouhé připomenutí ve vás vyplaví pozitivní emoce a nadšení, které jste zažívali v začátcích.
Až si tyto emoce připomenete, jděte ještě dále. Pokuste se na své práci najít něco víc. Snažte se svému oboru hluboce porozumět a pochopit jej. Pokud budete tvorbu log vnímat „jen“ jako tvorbu obrázků, za které dostáváte zaplaceno, moc dlouho vám nadšení nevydrží.
4. Najděte ve své práci hlubší smysl
Dříve či později musíte najít to své PROČ. Najít ve své práci smysl – ať už smysl pro vás, anebo smysl pro ostatní, ale ideálně obojí zároveň. Nalezení hlubšího smyslu se postará o doplnění elánu a zajistí silnou vnitřní motivaci. Nebudete už vnímat tvorbu log (nebo čehokoli) jako výměnu svého času a zkušeností za peníze, nýbrž jako své poslání, jako službu společnosti, jako pomoc ostatním. A vaše práce vás začne plně naplňovat a nikdy s ní nebudete chtít přestat.
Já třeba našel smysl své práce v tom, že jedinečným logem či firemní identitou pomáhám svým klientům vyniknout, odlišit se od konkurence a zaujmout cílovou skupinu a tím vším jim usnadňuji cestu za úspěchem. Projekty se snažím vybírat ty, ve které věřím a u kterých mám dobrý pocit z toho, že jim pomáhám se zviditelnit. Není pak krásnějšího pocitu, než když má grafika v reálném světě skutečně mému klientovi na denní bázi pomáhá.
5. Zpomalte
Jak jsem zmínil výše, jedním z nejčastějších důvodů vyhoření je příliš moc práce – přesycení a přehlcení spojené s pocitem, že se svět zboří, když něco nestihnu v daný den a budu to muset odložit na zítřek. Jelikož jsem tyto pocity také zažíval a občas stále zažívám, tak vím, že „zpomal“ je sice krásné doporučení, ale je to jak Tolstojovo „Když chceš být šťastný, tak buď.“ – lehko se to řekne, těžko se to realizuje.
Když se ale zamyslíte, práce tu bude pořád. Každý den (obvykle) něco nestihnete a musíte to dokončit zítra. A zítra zase něco nestihnete a posune se to na další den. Vždy tu bude nějaká „práce na zítra“. Proto není důvod, abyste denně pracovali přesčas a zanedbávali svůj odpočinek a ničili si tím život.
Pokud denně nestíháte, vězte, že se to jen tak nezmění. Musíte to změnit vy. Pokud pracujete (oproti vaší optimální době) několik hodin navíc, tak minimálně 1 hodinu ukrojte a převeďte ji na relax: kniha, film, poslech hudby, hraní her, sport, procházka venku s kamarády. Zkrátka cokoli, jen ne práce.
Díky relaxu přijdete na jiné myšlenky a hlavně – doplníte energii a kreativitu. A až se k práci po odpočinku vrátíte, budete si danou činnost užívat více a půjde vám lépe. Pauzy jsou navíc ideální pro efekt čerstvých očí, který jsem popsal tady.
Předehra o růstu
Než se pustíme do metod pro budování motivace, rád bych řekl a uznal, že růst není snadný. Proto chápu, že se mu kdekdo vyhýbá. Ve škole je to bez problémů: dostanete termín = do kdy se máte naučit, okruhy = co se máte naučit a seznam zdrojů = odkud se máte naučit. Ve škole je studium lineární – směřujete k nějakému testu či zkoušce. Zároveň rok co rok stavíte na základech, které znáte z loňska a na nich budujete nadstavbu z nových znalostí.
V životě ale neexistuje žádný termín. Neexistují doporučené okruhy, ani seznam zdrojů. A už vůbec neexistuje lineárnost. Zdrojů jsou tisíce (knihy, odborné magazíny, blogy, přednášky, videokurzy, webináře) a obvykle na sebe nijak nenavazují. Mnoho knih se překrývá, ale v každé najdete něco navíc. A kdo má tušit, ve které knize je to, co zrovna potřebuje nejvíce? A vůbec, jak má vědět, co vlastně zrovna potřebuje? Ani nemluvě o tom, že růst není jen o teorii, ale i o trénování kreslení, kreativity atd
Růst je zkrátka nekonečně široký a nekončící proces. Je to osvobozující, ale zároveň i děsivý pocit. Nemáte žádná omezení. Neexistuje stav, kdy už umíte všechno. Proto se na růst kdekdo vybodne, protože má pocit, že nemá cenu se učit, když neví, co se má učit. Druhý důvod zavrhnutí bývá ten, že se člověk ve zdrojích ztrácí a neví, za který konec by měl samostudium uchopit, kde by měl začít. Kterou z těch tisícovek knih otevřít jako první?
A na rozdíl od školy, kde vám hrozí vyhazov anebo špatné známky, u samostudia žádnou výhrůžku nemáte. Musíte se k růstu prostě hecnout sami. A to není snadné. Proto si ukážeme způsoby, jak motivaci k růstu nakopnout.
Nerostu, co s tím?
Většina designerů ví, v čem mají mezery a co by měli zlepšovat. Občas ale bývá problém se k růstu namotivovat. Zejména u kreslení je to problém. Když se podíváte do diskusí, tak lidé říkají, že jim trvalo třeba 10 let, než se dostali na tuto úroveň. To se pak 2 hodiny tréninku zdají jako kapka v moři a je snadné říct: „Stejně mi potrvá 10 let, než budu dobrej, takže 1 den to neovlivní.“
Jednou za čas budiž, ale když si to říkáte několikrát týdně, je to problém. Čím častěji totiž trénink odložíte, tím méně chuti k němu budete mít. A kdo ví, třeba to časem zcela vzdáte, protože „to nemá cenu, to se nikdy nenaučím“. Takových myšlenek je nutné se zbavit a pravidelně se motivovat a růst. Cesty k motivaci jsou různé. Podělím se o metody, které fungují mně a věřím, že zafungují i většině z vás.
Každého ale motivuje něco jiného. Pokud by vás mé tipy minuly, musíte si sami najít to, co vás motivuje. Jak to najít? Kdykoli pocítíte nabuzení, chuť do práce, odhodlání stát se nejlepším ve svém oboru, vůli změnit svět – tak analyzujte situaci a zjistěte, co tyto pocity vyvolalo. Pro někoho takové emoce vzbudí skvělý film, inspirující kniha, album oblíbené kapely, rozhovor s inpirujícím kamarádem či kamarádkou, pozitivní odezva na tvorbu, přednáška na TEDu, anebo něco úplně jiného. Až to zjistíte a bude-li to možné, vytvářejte si tyto situace pravidelně a tím zajistíte i pravidelný přísun motivace.
1. Just do it!
Prostě začněte! Začít je to nejtěžší. Jakmile do toho ale skočíte, jde to už samo. Pokud chcete trénovat kreslení, ale zrovna dneska na to nemáte náladu, vezměte si jen tužku do ruky, přiložte ji na papír a něco začněte čmárat. Najednou zjistíte – nojo, vždyť já už kreslím! Většinou ihned zapomenete na tu počáteční nechuť a nebudete mít problém se opravdu pustit do tréninku.
To samé u teorie. Nechce se vám nic číst? Dobře, ale aspoň si tu knihu anebo to PDFko otevřete, abyste si připomněli, kde jste skončili. A když už ji otevřete, očím to nedá a začnou číst další a další věty, další a další odstavce a ani se nenadějete a už jste prostudovali dalších 20 stran.
2. Najděte si své „vzory“
Sledujte kvalitní logotvůrce. Ty, kteří vás svou prací inspirují a které obdivujete. Sledujte je na sítích jako je dribbble, behance či jinde. Osobně nemám žádné modly. Podobně jako někteří říkají, že jsou fanoušci dobrého fotbalu, ať už jej hraje kdokoli, tak já jsem fanoušek zajímavých a jedinečných log, ať už je tvoří kdokoli. Sleduji a respektuji tedy mnoho tvůrců.
Pokud zatím nikoho nesledujete, doporučuji projíždět galerie log a ta loga, která vás opravdu zaujmou, si proklikněte a dohledejte si autory. Pokud budou mít účet na sociální síti, sledujte je. Anebo alespoň tu a tam omrkněte jejich dribbble a behance a inspirujte se jejich novou tvorbou.
3. Retrospekce
Doporučuji vytvořit si dokument se všemi svými pracemi. Je na vás, zda sestavíte dokument pouze z oficiálních prací, anebo přidáte i neoficiální práce, které buďto nevyšly, anebo jste si je tvořili do šuplíku. Pointou je, aby dokument uchovával historii vaší tvorby.
Kdykoli pak budete mít pocit, že nerostete, projeďte si své práce od nejstarší po nejnovější a všimnete si, že to není pravda, že jste od prvních návrhů ušli pěkný kus cesty. Uvidíte tedy svůj vývoj a to vás dozajista potěší a nakopne.
Je na vás, jakou formu pro dokument zvolíte. Mně vyhovuje PDF dokument, jelikož mám všechna svá loga ve vektorech na jednom místě. Přikládám náhled svého retrospektivního dokumentu, je rozmáznutý, jelikož některá loga ještě nemohu zveřejňovat a i v té malé velikosti byla vcelku rozeznatelná.
4. Boardy pro nakopnutí motivace
Toto už je poněkud osobnějšího rázu a váhal jsem, zda to do článku zahrnout, ale nakonec to sem dám, protože mi to pomáhá jak v práci, tak v osobním životě. Boardy jsou vynikající nástroj, jelikož se na ně stačí na pouhých pár vteřin podívat a (jsou-li dobře sestavené) i za tuto krátkou dobu dovedou nabít energií, inspirovat a namotivovat.
Obecně jde o „nástěnky“ obrázků anebo slov, které mají za úkol na vás nějak působit a nějak vás ovlivňovat. Pokud se s boardy setkáváte prvně a jste k nim skeptičtí, tak připomenu, že mnoho profesionálních designerů tvoří při tvorbě loga či webu moodboardy. Což není nic jiného, než shluk obrázků, které jako celek vyjadřují „náladu“ daného projektu. K moodboardům se pak designer vrací, aby se ujistil, že stále tvoří „v náladě“, kterou si na začátku určil.
A pokud moodboardy dokáží vyjádřit náladu projektu, proč by jiné boardy nemohly vyjádřit náladu inspirace a motivace? 🙂 Názvy boardů ponechám v angličtině, abyste si je mohli případně vygooglit, bylo toho o nich už napsáno mnoho, zejména o vision boardech.
a) Inspiration Board
Inspiration board považuji za nejsilnější „nástěnku“ ze všech. Obvykle stačí se na pár vteřin na obrázek zahledět a cítím se jinak – lépe, sníží se mi stres, zvýší se mi odhodlanost poprat se s nevůlí osudu a chuť na sobě tvrdě zapracovat. Pokud si svůj inspiration board sestavíte, uvidíte, že tyto emoce pocítíte také.
Na nástěnku inspirace si můžete dát lidi, zvířata, věci, anebo třeba citáty, která vás inspirují. Mě nejvíce inspirují příběhy lidí, proto mám nástěnku sestavenou z osobností, jejichž příběh mě osobně velmi ovlivnil a nadále inspiruje a motivuje v pracovním i osobním životě.
Asi nemusím říkat, že je potřeba být k sobě upřímný. Tyto boardy tvoříte pro sebe, ne pro ostatní. Pokud by vás inspirovaly netradiční věci, nikomu je ukazovat nemusíte, ale vy sami s boardem musíte 100% souznít. Níže přikládám můj inspiration board. Každá osoba, kterou tam mám, je tam z dobrého důvodu, nejde o náhodný vyběr. Důkazem budiž to, že až na Rowlingovou a Michaela, o nichž jsem viděl aspoň dokument, jsem četl životopisy všech ostatních (Schwarzeneggerův životopis doporučuji všem, neuvěřitelně motivující příběh).
Všichni na obrázku mají společné to, že každému z nich říkali, že nemají šanci v tom či onom uspět a obvykle i jejich nejbližší se jim smáli, že to, oč usilují, je bláznovství a že by se měli přenést zpátky na zem. A všichni tyto pochybovače vyvedl z omylu a v tom, co dělali, se dostali na vrchol. Zároveň jsou mi vzorem svou proaktivitou. Nejsou to flákači, šli si tvrdě za svým. Když mám chuť něco vzdát anebo nechat na zítra, kouknu se na ně a zeptám se – vzdali by se i oni? Nechali by to na zítra i oni? Kdykoli jejich tváře vidím, odpadnou myšlenky na lelkování a nakopnou mě k nějaké produktivní činnosti a růstu.
b) Motivation Board
Motivation a Inspiration board se velmi překrývají, ale není to totéž. Inspiration board vnímám jako něco, co nakopne vnitřně. Motivation board nakopává spíše z vnější strany. Sem si můžete vkládat to, co vás motivuje. Dejte si tam to vaše „proč to dělám“ – ve smyslu co z toho budu mít, co za to dostanu.
Například pokud jste kreslíř a tvrdě dřete proto, že se chcete dostat do světa filmu a kreslit concept arty pro velkofilmy, tak si do motivation boardu vložte třeba fotku nápisu Hollywood a k tomu obrázky vašich oblíbených filmů. Pokud tvrdě makáte proto, abyste měli více svobody a peněz na cestování a objevování světa, dejte si do motivation boardu fotky míst, na která se chcete podívat. A tak dále.
c) Vision a dream board
Tyto nástěnky rozvíjí motivation board. Do nástěnky snů si můžete poskládat to, o čem sníte, třeba svůj „bucket list“, tedy seznam toho, co byste si v životě přáli zažít. Čím nedosažitelnější sny, tím lépe, tím více vás poženou. Nástěnka vizí pak může zobrazovat, jak byste si představovali váš ideální život, váš ideální den, anebo jakým způsobem byste chtěli změnit svět k lepšímu.
Vize samy o sobě jsou neskutečně silný nástroj. Schwarzenneger říká, že ho vlastně celý život poháněly vize a uspěl (v tolika ohledech) právě díky nim. Petr Ludwig, autor knihy Konec Prokrastinace, vize také vyzdvihuje a jelikož je toto téma hodně komplexní, raději vás odkážu na Petrovu přednášku o osobní vizi, která je vynikající a velmi motivační.
Přiznám se, že vision ani dream board zatím nemám. Momentálně k tomuto účelu stačí motivation a inspiration board a vlastně popravdě nevím, jaký chci, aby můj život byl a co všechno chci zažít, takže jsem zatím k žádné konkrétní představě nedošel, ale snad jednoho dne dojdu.
d) Jakékoli jiné boardy
Dal jsem vám pár tipů na ty nejčastější nástěnky, ale vytvořit si můžete opravdu cokoli. Například si můžete střádat pozitivní odezvu na vaši práci, podpůrné komentáře od kolegů, poděkování spokojených zákazníků a další věci, na které když se ve „slabších chvílích“ podíváte, uvědomíte si, že vlastně nejste tak neschopní břídilové, jak si třeba v danou chvíli myslíte. 🙂
5. Bacha na kritiku
Zmíním tu i kritiku, jelikož ta může mít motivační, ale zároveň anti-motivační dopad a může narušit veškeré mé předchozí tipy.
a) Konstruktivní – motivační
Konstruktivní kritika je jeden z nejlepších nástrojů na zjištění, na co byste se při vašem růstu a vzdělávání měli zaměřit. Tato kritika může znít občas tvrdě, ale pokud ji píše někdo opravdu zkušený, má cenu zlata a honem si ji někam uložte a vracejte se k ní pro inspiraci. Můžete přímo i oslovit profesionály z vašeho oboru a poprosit je o odezvu na svou práci. Věřím, že většina ráda pomůže nasměrovat, v čem máte mezery a co byste měli trénovat.
b) Nekonstruktivní – anti-motivační
Možná by se hodilo přímo slovo destruktivní. Tato kritika je velmi nebezpečná a může nabourat motivaci. Zejména v ČR je trollů spousta a jsou velmi drsní a ikdyž tematice nerozumí, jsou schopni roznést vaši práci na kopytech a ještě se do vás osobně opřít. Slabší povahy si to mohou vzít příliš k srdci a dokonce s tvorbou skončit, protože uvěří, že jsou opravdu neschopní. Nenechte se vykolejit. Tyto hejtry ignorujte, neberte je vážně, litujte je a soustřeďte se na konstruktivní kritiku a rady od zkušených.
Občas ale bývá problém rozlišit, kdo tematice rozumí a kdo ne a tudíž kterou kritiku brát vážně. Obvykle to poznáte tak, že když někdo kritiku podává příliš osobně (narážky, urážky) a nerozebírá ryze tu danou práci, tak je to troll. Co bývá ale ještě těžší je nebrat si jakoukoli kritiku osobně. Přecijen je to vaše práce, vaše tvorba, váš Milášek, věnovali jste mu spoustu času, myšlenek a jste přesvědčeni, že to vypadá skvěle a teď vám někdo řekne, že to je vlastně celé blbě. Hroší kůže proti hejtům se musí trénovat. A to je dřina.
Shrnutí: za konstruktivní kritiku buďte vděční a nekonstruktivní neřešte. Jak už řekl Kája Čapků:
„Kritizovat – to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to udělal já, kdybych to dovedl.“
6. Citáty
Mnoho lidí citáty zavrhuje. Považuje je za sluníčkové a zbytečné. Já je ale považuji za velmi silný nástroj, se kterým se jen musí pracovat opatrně. Nejde o to číst tisíce citátů a papouškovat je. Jde o to, aby když narazíte na myšlenku, která vám dává smysl a inspiruje vás, tak abyste si ji někam poznamenali. Pokud vás totiž inspirovala jednou, pravděpodobně vás bude inspirovat i podruhé, popáté, po sté. Nemusí jít vůbec o citáty kolující po internetu. Myšlenky si můžete vypisovat z knih, z filmů, z přednášek, nebo si zapsat myšlenku, kterou jste zaslechli v autobuse.
Inspirativní myšlenky a skvělé metafory můžete najít opravdu kdekoli. Věřím, že pro každého člověka „někde venku“ poletují myšlenky, které jim dokáži pomoct v práci i v životě. Pokud najdete „ty své“ citáty, se kterými opravdu rezonujete, mohou vás hnát kupředu. Vyberu pár citátů, které alespoň trochu souvisí s růstem a překonáváním překážek (těch bude během růstu habaděj) a které mě osobně motivují. S dovolením je ponechám v originále, protože při překladu se z nich vytratí kouzlo:
„It does not matter how slowly you go as long as you do not stop.“ –Confucius
Ikdybyste měli denně přečíst jednu stránku knihy. Ikdybyste měli denně nakreslit jen jeden jednoduchý obrázek. Pořád je to směr kupředu. Pořád je to růst.
„Work until your idols become your rivals.“ –parafráze slov písně od Drake
Aneb pracuj, dokud se z tvých vzorů nestanou tví rivalové. Tento citát mě osobně velmi pohání a motivuje k růstu, protože představa konkurovat těm, ke kterým vzhlížím, je lákavá.
„If you find the path in your life without obstacles, it certainly goes nowhere.“ –Arthur Charles Clarke
Aneb pokud na cestě nejsou překážky, cesta určitě nikam nevede. Sebevzdělávání a makání na sobě zkrátka bude „bolet“, budete se setkávat se spoustou kritiky, budete propadat zoufalství, ale tím si musí projít všichni. Aspoň pak více doceníte to, kam až jste došli.
„Don’t quit. Suffer now and live the rest of your life as a champion.“ –Muhammad Ali
Nevzdávat se. Bylo by snazší se na sebevzdělávání a trénování vyprdnout, ale když do toho dáte všechno a vydržíte, dotáhnete to daleko a budou z vás skuteční logotvůrští šampióni.
„It took me a few seconds to draw it, but it took me 34 years to learn how to draw it in a few seconds.“ –Paula Scher
Citát od jedné z ikonických logotvůrkyň, který krásně ukazuje význam tréninku. Zároveň v citátu vidím i to, že bychom měli být hrdí na své schopnosti, kterých jsme dosáhli. A když se bude někdo divit, že pracujeme poměrně rychle, nenecháme se strhnout k nižší ceně – nebudeme přeci pykat za to, že jsme tvdě dřeli (a proto nám to jde snadněji, než ostatním) a nebojme se říct si adekvátní cenu za svou práci.
„I don’t need easy. I just need possible.“ –Bethany Hamilton
Když se něčeho bojím a zdá se mi, že to nejde zvládnout (ať už u projektů, anebo třeba u výšlapu na děsivou horu), v hlavě mi zazní tato slova od Bethany. Nevadí, že něco není snadné, dokud je možné to provést. I ten nejtěžší úkol jde rozdělit na zvládnutelné dílčí úkoly a je tudíž možné ho zvládnout.
7. Videa, rozhovory, podcasty, přednášky
Dodatečně přidám ještě pár tipů, na které jsem buďto při psaní původního článku pozapomněl, anebo jsem se je z nějakých důvodů zdráhal zmínit. Tak jdeme na to. Začnu silným kalibrem:
a) Motivační videa
Předně doporučuji prakticky jakékoli video od Schwarzeneggera. Například toto. Myslím, že povolanějšího člověka na mluvení o úspěchu asi nenajdete. A jelikož o něm mluví a píše tak často, dokáže už po těch letech vydestilovat to nejpodstatnější a namotivovat jasnými radami do života.
Co se týče ostatních „motivačních“ videí, tak těch je na webu spousta. Většina z nich však nemá dostatečnou hloubku a jsou zkrátka slabá a jen vykrádají jiná, kvalitnější motivační videa. Proto vás nasměruji na jediného (ve světě velmi oblíbeného) autora, který videí tvoří sice pár ročně, ale zato jsou opravdu kvalitní a dokážou opakovaně namotivovat. Obsahují často velmi emotivní texty podkreslené neméně emotivní hudbou a inspirativním videem. Tím autorem je Mateusz M (jeho videa mají i CZ titulky).
Vypíchnu jedno z mých nejoblíbenějších videí – VISION. Je delší, ale je skvělé a silné. Plus bych zmínil ještě Why Do We Fall, které už je kratší, ale také vynikající. Každopádně pokud vás jeho videa chytnou, doporučuji zhlédnout všechny. Zas tolik jich tam nemá. Ideální je si je pouštět třeba ke snídani, ať jste do nového dne pozitivně nabuzení.
b) Inspirativní videa
Vedle motivačních videí, které mají za úkol vás nakopnout především pomocí slov, zmíním ještě inspirativní videa s šikovnými lidmi. V této oblasti kraluje (oficiální) kanál People are awesome. Existuje spousta kanálů a videí se stejným názvem, ale nejkvalitnější kousky tvoří právě tito tvůrci. Za nejlepší považuji jejich celoroční výběry (videa jsou zakončena číslem daného roku).
Tato videa jsou skvělá v tom, že jsou zkrátka ryze pozitivní a vyvolají ve vás emoce úžasu a respektu z toho, čeho jsou ostatní lidé schopni. Častokrát budete koukat s otevřenou pusou, jak se daná věc vůbec mohla někomu podařit. Dlouhý čas jsem si tato videa pouštěl k snídaním, protože mě vždy pozitivně naladila a nabudila. Každý z těch, kdo ve videích figuruje, totiž musel hodně dlouho dřít, aby byl schopen provést ten či onen kousek. A přesně toto uvědomění mě vždy nakoplo k tomu, abych i já daný den opět o něco „vyrostl“.
c) Rozhovory
Rozhovory jsou velmi inspirující záležitost a doporučuji se jim nevyhýbat. Dříve mi přišly jako ztráta času, ale nakonec jsem jim přišel na chuť. Ať už budete sledovat videorozhovory anebo budete číst psané rozhovory, kterých je všude fůra, je to jedno. Podstatné je nechat na sebe působit zkušené lidí, kteří ci něčím prošli a tvrdě dřeli, aby se sebou něco udělali. Pokud totiž budete pravidelně sledovat podobné rozhovory, najdete v nich společné jenovatele, které můžete do svého života zakomponovat a které vám pomohou růst.
Videorozhovory můžete sledovat například na DVTV – nedávno zde vyšel inspirativní rozhovor s tvůrcem vizuálních efektů Pavlem Kacerle anebo se skladatelem trailerové hudby Jaroslavem Beckem. A vedle toho můžete omrknout sérii rozhovorů na téma Jak podnikají profesionálové, kde najdete několik skvělých rozhovorů, které se týkají přímo i grafiky / designu. Jedná se o rozhovory s těmito lidmi:
- Jirka Tvrdek (weby)
- Honza Řezáč (weby)
- Jan Kvasnička (UX)
- Adam Hrubý (branding)
- Michael Petrus (komiksový kreslíř)
- Víťa Válka (grafik, karavanový nomád)
d) Podcasty
Pokud se nechcete na nic dívat ani nic číst, stačí jen poslouchat. Vřele doporučuji najít si nějaký podcast, který má pro vás hodnotu a inspiruje vás. Pro mě to jsou například podcasty od Tima Ferrisse (autor knihy Čtyřhodinový pracovní týden). Tim si ve svých podcastech vždy vybere nějakou známou osobnost a provede s ní důkladný a výživný rozhovor, který má obvykle kolem hodiny a půl. Dělal rozhovor s lidmi jako je například
- Schwarzenegger (já vím, v článku už je potřetí, ale je to opravdu vynikající rozhovor :))
- Kevin Costner
- Jamie Foxx
- Edward Norton
- Seth Godin
- Laird Hamilton
- Tony Robbins
A mnoho, mnoho dalších inspirativních lidí. Hodně dlouho jsem jeho podcasty poslouchal v období, kdy jsem trénoval kreslení překreslováním cizích log. K tomu totiž nebylo zapotřebí zapojovat „přemýšlecí“ část mozku a tak jsem mohl ke kreslení přidat i poslech. A díky tomu, že šlo o inspirativní rozhovory, ani jednou mě nenapadlo s překreslováním přestat.
e) TED přednášky
A nesmím zapomenout ani na přednášky na TEDu. On je to obvykle jen krátký výstup na určité téma, takže to nejsou vyloženě dlouhatánské přednášky, nýbrž spíše takové jednohybky. Jelikož je velmi těžké vybrat nějakou konkrétní, můžete se inspirovat tímto výběrem. A můžete omrknout i přednášky z českého TEDxPrague, třeba další skvělý rozhovor s Pavlem Kacerle, příjemnou přednášku od Emy Klučovské, kreslířky „příšerek“ anebo třeba další výstup Jaroslava Becka.
8. Choďte do fitka
A na závěr – choďte do fitka anebo provozujte jakýkoli sport. Proč? Tak kromě zlepšení zdraví mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že jakmile člověk začne posilovat, anebo se jinak fyzicky trénovat (jinými slovy růst), zvýší se mu i mentální disciplína, síla vůle a sebedůvěra. Zároveň sport pomáhá budovat trpělivost, jelikož třeba u posilování pochopíte, že výsledky se opravdu neprojeví přes noc, že to chvíli potrvá – měsíce anebo roky – než se dostane do to stavu, se kterým budete plně spokojeni.
Dokonce některé přední firmy, konkrétně tuším Yahoo, říkají, že při náboru zaměstnanců nabírají především ty, kteří sportují a to právě z důvodů, které jsem zmínil – mají lepší disciplínu, pevnější sílu vůle a jsou trpělivější. A přesně tyto vlastnosti se hodí i vám pro váš růst, jelikož bez disciplíny a trpělivosti to opravdu nejde. Vlastně.. tyto vlastnosti se vám hodí i do pracovního a ostatně i do osobního života.
Závěr
Jsem rád, že jste dospěli až na konec. Článek dal opravdu zabrat. Trvalo mi dva týdny, než jsem dokázal zjednodušit a roztřídit své myšlenky natolik, abych z nich sestavil (snad) přehledný článek. Jelikož jde o osobní zkušenosti, rád bych věřil tomu, že se najdou lidé, kterým článek pomůže. Komu mé rady fungovat nebudou, držím palce, abyste i vy našli svá vlastní řešení stagnace a předešli tak vyhoření.
A jestli někdo z vás má zajímavé tipy na řešení stagnace a vyhoření, neváhejte se o ně v komentářích podělit, každá myšlenka navíc může pomoct dalším lidem.
Logům a růstu zdar!
- Kniha: Časotvorba - 4.4.2024
- Jak léčit perfekcionismus - 13.12.2023
- Rozhovor Na volné noze (2023) - 13.12.2023
Ahoj Tomáši,
jen chci poděkovat za zajímavý a inspirující článek a sdílení informací, které jsou vždycky hodně cenné.
Drahomír
Ahoj Drahomíre,
já děkuji za pozitivní odezvu, jsem rád, že článek inspiroval. 🙂 Ať se daří!
Tomáš
Moc povedený článek, určitě jsem si něco odnesl do budoucna. Ač nědělám přímo loga, grafice se věnuji a myslím si, že článek se dá vztáhnout na jakoukoli činnost. Sám moc dobře vím jak je vyhoření ošemetné a překonat ho těžké, návrat k rozdělané práci je opravdový souboj sám se sebou. Dlouhé měsíce jsem nedokázal spustit software, klikl jsem na něj, byl označený, ale enter jsem už zmáčknout nedokázal…cosi mě nahlodávalo a jakoby od skutečné činnosti odrazovalo, zřejmě jsem již neviděl pozitiva a uspokojení plynoucí z práce, kterou jinak miluji až za hrob. A zde musím podotknout, že v článku rady a tipy uvedené nejsou vůbec špatné, ba naopak! Jak by řekl trenér Straka: „musíš do toho dát srdíčko!“, ale také si musíš občas, ne-li každý den znovu a znovu opakovat, proč že ho do toho vlastně chceš dát, jinak se demotivace připlíží potichu a zákeřně a než se naděješ, ptáš se sám sebe, jestli to má vůbec všechno cenu a zda to za to stojí… takže hlavu vzhůru, jen tak jsou totiž vidět hvězdy! 😉
Moc děkuju za skvělý komentář. Tak silné a dlouhé vyhoření, které popisuješ, jsem naštěstí nezažil. Já když na mě něco přijde, tak se to snažím vyřešit co nejdříve, takže když se mi to stalo poprvé, začal jsem si hledat články a přednášky o vyhoření a začal o tom přemýšlet a co nejdříve se pokusil tu „škodu“ napravit. A dospěl jsem přesně k tomu, co píšeš – je potřeba do toho dát srdce a neustále si připomínat, proč to vlastně dělám. Napsal jsi to tedy skvěle a naprosto souhlasím a beru to tedy tak, že jsi se z toho tvého vyhoření dostal, za což gratuluji. 🙂
Skvěle napsaný článek, díky za něj.
Jsem rád, že se líbí, rádo se stalo. 🙂
Pěkný článek. Jen přidám jednu věc, která dokáže nakopnout mě. Když na projektu zamakám a odvedu parádní práci a klient po shlédnutí práce napíše, že jsem opravdu vykonal vynikající práci a je velmi spokojen.
To mě hned motivuje to dělat dál 🙂
Díky za komentář. Jojo, taková pozitivní odezva od klienta je také skvělá věc a rozhodně dokáže hodně namotivovat. Akorát to člověk předem těžko ovlivní, proto jsem to do článku (kde šlo o tipy, které může každý aplikovat sám) nezmínil, ale určitě s tebou souhlasím. 🙂
Ahoj Tomáš,
ešte raz – klobúk dole nad tvojou vôľou a schopnosťou predávať svoje skúsenosti a rady ďalej 🙂
Mám otázočku k tomu tvojmu inspiration boardu, prosím ťa, na tých oboch fotkách v pravom stlpčeku je kto, ako sa volajú?
vďaka
Ahoj, jsem rád, že se článek líbil. 🙂 Vpravo nahoře je Ronda Rousey (to je snad jediná fotka, kde se usmívá :D), bývalá judistka a je to hlavně průkopnice ženského MMA, něco jako Schwarzenegger v posilování. Sice je dost drsná (respektive narovinu říká, co si myslí, je svá a neřeší, co o ni říkají ostatní), nemá tolik pokory, ale má v sobě neskutečnej oheň a odhodlání, které z ní udělalo šampionku. A dole je Elon Musk, největší vizionář dnešní doby, řídí Teslu, SpaceX, chce nás dostat na Mars, chce celý svět pohánět solární energií a zbavit se klasických aut na benzín. 🙂
To je frajer! Moc pěkně napsáno. 🙂 Možná bych se ještě rozepsal o „motivační hudbě“ (Mateusz M) a naopak o „uklidňující hudbě“ na soustředění (Chill-out, Chillstep atd.) Vyhoření a následně prokrastinace je nemoc, jako každá jiná.U každého kreativního člověka dříve nebo později příjde, akorát, je potřeba se časem naučit, jak jí předcházet. 🙂 Blbé na tom je to, že se to težko vysvětluje klientovi, hlavě v začátcích. 🙂 Přeci jenom nejsme 24 hodinová fabrika na kreativitu…
…nóó toto presne mi ešte chýbalo do „skladačky“ !! 🙂 tá hudba i motivačné videá sú tiež skvelé..
No a ty by si si mal dávať bacha, aby si sa práve tým, čo v poslednej vete píšeš, predsa len nestal 😉
Díky za komentář. 🙂 Jo, Mateusz M je můj oblíbenec, pak se mi hodně líbí ta motivační videa od Schwarzeneggera atd. Původně jsem to tam chtěl dát, ale článek byl fakt extra dlouhý. Ale je fakt, že mi i toto hodně pomáhá, takže to do článku asi dodám, jen co bude chvíle času. Co se týče uklidňující hudby, tak si občas pouštím zvuky přes noisli.com. Ale to už vnímám spíš jako pomoc k produktivitě, neboj, i o té někdy napíšu článek. 🙂 Ale možná do článku ještě přidám podcasty od Tima Ferrisse, které jsou taky inspirující.
Jinak souhlasím, je potřeba tomu předcházet, jen je blbé to vysvětlovat klientovi. Což o to, mít jednoho klienta, tak v pohodě, ale když jich máš přes 10, tak jim vysvětluj, že se k tomu dostaneš až zítra / pozítří, když to potřebují dneska. 🙂
..tak s tou chillout hudbou ako podmaz to u mňa asi nepôjde, normálne pri tom zaspávam 🙂 druhý extrém, pri Rammsteine zas bijem s hlavou o monitor /nehovorím o tých divokých výtvoroch potom/ 🙂 musím nájsť nejakú zlatú strednú cestu :))
Zkus Two Steps From Hell, Audiomachine, anebo podobné epické instrumentálky, ty tě nabudí, ale zároveň neruší „slovama“ a nejsou tak agresivní / drsné, jako Rammstein. 🙂
vďakaa to je presne môj „šialok“ kávy :)) super
Ale na R+ tých hudobných surrealistov nedám dopustiť- ono vieš, ty rád rozprávaš príbehy cez logá, oni zas cez hudbu, síce dosť extrémnymi a často nechutnými výrazovými prostriedkami, ale zas tým pekne dávajú na frak našej spoločnosti prehnitej…no to je už iná téma 🙂
🙂 Chápu. Já byl na R+ koncertě, to mi bylo asi 8 let. Od té doby jsem slyšel tak 10 písniček a tím to haslo. To zas není můj šálek kávy. 🙂 To spíš třeba Sabaton.. Každopádně jsem rád, že jsem se ti trefil do noty. Tahle hudba se dá poslouchat pořád a hlavně toho nahráli tolik, že se to jen tak neoposlouchá. Plus je to tedy opravdu motivující hudba. Kdykoli si ji pustím, tak mám pocit, že se připravuju na bitvu, anebo že už jsem nějakou bitvu vyhrál. 🙂
Čo – 8 rokov? Ja by som na ich koncert nepustila samu seba ani teraz a to som už veľká :)) no to asi vtedy ešte neboli takí divokí..
Ale logo majú dobré, nie?
Dobrý trik s tými predstavami..musím vyskúšať …
Jo logo mají dobré. No já je v těch 8 letech ani neznal, ale táta mě tam vzal. 🙂 Jinak ty představy, to není žádný můj trik, ty chodí samy od sebe.
hmm pohoďák táta 🙂
aha som si myslela že si cielene „manifestuješ“ tie víťazstva, úspech. ..no ale ak to u teba funguje takto prirodzene, tak to už si normálne jak zenový majster 🙂 ..gratulujem
Skvělý článek. Vyhoření jsem překonal před patnácti lety a nedovolím, aby se to znovu zopakovalo. Pro jednou týdně jezdím na kole v přírodě, kromě kondičky mi to i vyčistí hlavu. Nekreslím, píšu obsahové weby. A inspiraci i odpočinek získávám ve své přírodní zahradě. Nedřu, odpočívám, bonusem je zdravá zelenina ke grilovanému masu 😉 Vzniká tam neskutečné množství článku na mnoho témat.
Díky za komentář, jsem rád, že se článek líbil. Tak to zní jako skvělý recept na to, jak už nevyhořet. Věřím, že v takové uvolněné atmosféře jde psaní od ruky. 🙂 Tak ať to funguje i nadále.