Jak se vyspat s otevřeným oknem

Jak se vyspat s otevřeným oknem

Blíží se léto a spolu s ním i chuť spát s otevřeným oknem. Na klidném místě nemusíte nic řešit. Pokud ale bydlíte ve městě, už to tak snadné není. Zejména pokud máte citlivý sluch, tak jste se možná jako já smířili s tím, že s otevřeným oknem spát nejde. Město nám to nedovolí. Dělá rámus.

Já už doma nespal s otevřeným oknem ani nepamatuju. Takový luxus si dopřávám jen na chalupě a na dovolených. Užívám si vůni léta a dešťů, chladivé proudění vzduchu a prokysličený vzduch.

A kvalita spánku a vyspalost jsou úplně jinde než se zavřeným oknem. Což podporuje i věda.

 

Kvalitní vzduch = kvalitní spaní

V provětrané místnosti roste objektivní i subjektivní kvalita spánku. [1] Největší podíl na tom má nejspíš snížení hladiny CO2. Dle studií za každý nárůst koncentrace CO2 o 100 ppm klesne množství hlubokého spánku o 4,3 %. [2]

Pro představu, bez ventilačky může (v 21 m3 ložnici, za 8 hodin a s 1 dýchajícím člověkem) hladina CO2 z vyvětraných 400 ppm stoupnout i nad 3.800 ppm. Přičemž už za hodinu může být hladina kolem 1500 ppm – což je zhruba hranice, za kterou už se vnímá vzduch nekvalitní. [3]

Sám jsem si naměřil, že s otevřeným oknem:

  • usínám o trochu rychleji,
  • tepovka zpomalí o 1–2 BPM pod průměr,
  • hluboký spánek se prodlouží klidně o 30 minut,
  • obraty v posteli klesnou asi o třetinu,
  • a noční buzení téměř zmizí.

Po zpětné vazbě od čtenářů dodávám, že spím dobře i se zavřeným oknem. Není to tak, že bych k vyspání potřeboval otevřené okno. Jen tak spím zkrátka lépe. A když vím, že z pomyslné 80% kvality mohu udělat třeba 90%, tak proč se o to nesnažit?

 

Nejde to.. nebo jo?

Možná vás napadá, že by to místo okna šlo vyřešit čističkou vzduchu. Ano, šlo, ale nechtěl bych vidět každoroční účet za elektřinu. Pokud vám čistička nevadí a nalákalo vás spaní s čistým vzduchem – směle do toho. V mých očích ale nic nenahradí otevření okna. Už jen pocit, že spím s otevřeným oknem, je osvobozující a uklidňující.

Jenže doma to zažít nejde. Protože motory, protože řvoucí lidi, protože psi. Světelné znečištění se možná časem vyřeší, ale pochybuju, že se někdy vyřeší zvukové znečištění. Dokud bude civilizace, bude i hluk.

Někdo mi radí, ať si na ruch zvyknu (abych uměl spát v kraválu), nebo ať se odstěhuju do přírody (abych měl klid). Ani jedno nevnímám jako řešení:

Zvyk na ruch – věda podkládá, že my si umíme na ruchy zvyknout, jenže naše tělo si nezvykne. I nadále každý ruch nabuzuje autonomní systém a přenáší nás do lehčího spánku. I když si v noci nejsme ruchů vědomi, stále nám zhoršují spánek. [4]

Odstěhování – zdánlivě efektivní řešení, ale když pominu to, že mi to tu vyhovuje, tak bych se cítil jako zbabělec. Nechci řešit problémy tak, že od nich uteču. Chci se jim postavit čelem. Chci žít i nadále ve městě, jen chci najít cesty, jak tu prospívat i navzdory jeho neduhům. Když se to naučím, tak mohu v budoucnu prospívat, ať už budu žít kdekoli.

Proto jsem se vydal hledat řešení, jak i ve městě spát s otevřeným oknem. A řešení jsem našel a tak – abych tu neměl jen jediný článek v sekci lifehacky – se o něj s vámi podělím.

 

Jak na noční klid

Nejprve řeknu, jak jsem si chránil noční klid dosud. Zaprvé většinu zvuků odtěsnilo právě to zavřené okno. I tak ale skrz něj prošly motory a jiné výrazné zvuky. Plus sousedi rádi v noci dupou. Proto jsem přidal:

  • Špunty (3M 1100, tlumí 37 dB)
  • Sluchátka kolem uší (Pioneer SE-M531, mám je i na práci)
  • Do nich mi hraje šumění moře + binaurální beaty navozující hladinu delta. Upřímně nevím zda jsou to fakt binaurály a zda fakt navozují deltu, ale nic mě neuspí tak rychle.
  • Po dvou hodinách sluchátka ztichnou a nechám je nasazená, aby stále trochu tlumily okolí.

Díky tomu mám vnitřní klid a cítím se v bezpečí, protože se ke mně běžné zvuky nedostanou.

 

Výzva jménem otevřené okno

Zmíněné fígle ale na otevřené okno nestačily. A tak jsem zkusil:

  • Titanové špunty (Sleeep Pro Titanium) – tlumily méně než pěnové a vadilo mi dalších X věcí. Proto jsem se vrátil k pěnovým.
  • Místo sluchátek hluchátka (3M Peltor X1A, tlumí 27 dB) – abych měl dvojité zeslabení spolu se špuntama. Ty už přinesly větší ticho, ale zaprvé stále nestačilo a zadruhé bylo sterilní až ohlušující. Proto jsem se vrátil ke sluchátkům.

To mi ujasnilo, že okolní zvuky neztlumím. A pokud je nejde ztlumit, tak zbývá jediná cesta: zamaskovat je.

 

Maskování zvuku

Existuje fenomén zvukového maskování (auditory masking), kde maskovací zvuk snižuje slyšitelnost rušivých zvuků, protože se zmenší hlasitostní rozdíl mezi tím maskovacím zvukem a rušivým zvukem. Díky tomu nás ten rušič o to spíše nevyruší. [5]

Je to jako v kavárně. Pokud se baví všichni, tak nepoznáte, kdo mluví o trochu hlasitěji, protože je zamaskuje mluvení ostatních. Klesne kontrast. Kdyby byla kavárna tichá a začal někdo mluvit, tak si toho všimnete. Když ale mluví všichni, tak vás jeden další člověk nevyruší. To je maskování v praxi: klesne kontrast a s ním i riziko vyrušení.

Ona nás totiž neruší vyloženě hlasitost, ale výkyvy hlasitosti. Teoreticky jde spát (byť ne kvalitně) za zvuku vrtačky, jenže to by musela vrtat v kuse. Právě kvůli prázdným mezerám vznikají nepříjemné kontrasty mezi kraválem a tichem – a to nás ruší.

Já paradoxně usínal lépe v rušných městěch na Filipínách a v Číně, nežli doma s otevřeným oknem. To protože tamější ruchy se slévaly do sebe a navzájem maskovaly. Ten ruch mi dozajista zhoršil spánek, ale byl to konstantní ruch, na který se dalo zvyknout.

Zatímco doma, na kraji Prahy, mám obvykle klid, ale občas ho prudce prořízne nečekaný ruch. Je to výkyv třeba 60 dB. Na to už si při usínání nezvyknu a i z mělkého spánku mě to probere. Chci-li tedy spát s otevřeným oknem, bez maskovače se neobejdu.

 

Šššššššššš

Nejefektivnější je maskování šumem, zpravidla bílým šumem. To je repetitivní zvuk, který obsahuje všechny frekvence o stejné intenzitě a efektivně maskuje většinu zvuků.

Ukázkový bílý šum je třeba zvuk větráku, klimatizace či šumění nenaladěné televize. Když podobný zvuk hraje na pozadí, tak vytváří zvukovou bariéru proti nechtěným zvukům. Má to dokonce i svůj pojem: akustický parfém.

Poslouchání šumu zní ujetě, ale používají ho – pro zlepšení spánku pacientů – třeba na rušných jednotkách intenzivní péče i na koronárních jednotkách. [6][7]

Podobné maskovače zvuku pro lepší spánek vznikaly už před 60 letyzněly právě jako větrák. Nejde tedy o ujetou novinku. To, že ten produkt vydržel až dodnes prokazuje, že zjevně funguje.

Šum je skvělý i pro práci. Já už si nedovedu představit, že bych se soustředil bez šumu. Ráno si k ambientům pouštím růžový šum (jemnější než bílý šum), abych zamaskoval řvoucí ptáky a děti.

A odpoledne maskuji silným bílým šumem, který jsem smíchal se zvuky deště a potoka. Jediné co skrz to projde jsou couvající popeláři. Abych ten zatracený zvuk zamaskoval, musím šum nepříjemně zesílit, takže raději na pár minut zavřu okno, nebo to pípání přetrpím.

 

Rrrrrrrrrr

Bílý šum je tedy skvělý začátek. Už on maskuje motory a hlubší zvuky, ale jen do určité míry. Zvuk sice zamaskuje, jenže problém je, že hlavně hlubší frekvence nejen slyšíme, ale i cítíme.

Přesněji řečeno, on je to také sluch. Slyšíme 2 způsoby: skrze zvukovod a skrze vibrace lebečních kostí. A právě ty kosti skvěle přenášejí hlubší frekvence. Je to mimo jiné důvod, proč se nám zdají naše hlasy nižší, než doopravdy jsou.

Proto okolní zvuky nikdy dokonale neztlumíme ani nejlepšími špunty – zacpat ucho nestačí. A pokud jde o běžný bílý šum, tak aby kvalitně maskoval motory, musí být příliš hlasitý, takže pak už ruší sám o sobě.

Pro zamaskování dunících motorů to tedy chce maskovat zvukem, který také duní a který také cítíme v kostech. Zvuk, který spíše než ššš připomíná rrr jako motory. A tímto předvídatelným duněním se obklopit, aby zamaskovalo náhodné dunění motorů.

Tím ideálním zvukem je prozměnu hnědý šum. Ten obsahuje minimum výšek a šumí hlavně v těch hloubkách. Stačí tedy najít ideální hlasitost – která nebude příliš řvát a přesto bude maskovat – a motory neprojdou.

Tady by článek mohl končit – pustťe si hnědý šum a hotovo. Jistě ale nebudu sám, komu nevyhovuje spát při umělých zvucích. Potřebuju něco přírodního. A tak jsem hledal organic brown noisenatural brown noise a nakonec jsem našel to pravé.

 

Vodopády duní a motory mlčí

Tím pravým byly vodopády. Konkrétně masivní skalnaté vodopády. Vodopád sám o sobě spadá pod bílý šum, ale když je nahrávaný z dálky, tak zmizí (pro mě rušivé) výšky a zůstane jen masivní dunění – přírodní hnědý šum. Ideální.

Vodopádů jsem zkusil spoustu a bezkonkurenční je pro mě tento:

Skrz něj motory neprojdou. Pokud byste chtěli testovat jiné vodopády či jiné zvuky, tak tady je playlist toho, co jsem zkoušel. Je tam i rozbouřený oceán, hučivá vánice, podvodní zvuky, nebo ten hnědý šum. Nechal jsem tam i šumy, které blokují vyšší frekvence, pokud potřebujete kromě dunění tlumit i vyšší zvuky.

Abyste nemuseli čekat, až kolem něco projede, tak si pusťte ambient motoru. Tohle je asi nejvěrnější motor, co hraje nepřetržitě a ± konstantně. Tady je motorka, tady náklaďák a tady diesel motor.

Vedle toho zkoušejte různé zvuky a najděte to pravé. Ideální je najít kompromis mezi hlasitostí a kvalitou maskování. Což splňují právě ty masivní vodopády.

 

Uklidnění: dunění (snad) nevadí

Možná vás noční poslech dunění vyděsil. Také jsem měl obavy, jestli to negativně neovlivní můj spánek. Proto jsem necelý měsíc měřil spánek se zavřeným oknem a to s vodopádem i bez něj, abych mohl vyhodnotit skodlivost či přínos vodopádu. Verdikt je tento:

Usínání je o trochu rychlejší s vodopádem.
Průměrná noční tepová frekvence se neliší od ticha.
Délka hlubokého spánku se také neliší.
Buzení je stejné (1–3× za noc na pár vteřin až minut).
Vodopád mi snížil průměrný počet obratů v posteli z 26 na 23.
Pocit vyspání je totožný.

Z toho plyne, že aspoň u mě vodopád neškodí. Na druhou stranu ani sám o sobě nepomáhá. Pomáhá až to otevřené okno (viz zlepšení v úvodu článku), nicméně nebýt vodopádu, tak ho otevřít nemohu, takže mi vodopád pomáhá nepřímo.

Každopádně mé obavy opadly a vodopády snad neuškodí nikomu. Také mě uklidňuje ten fakt, že přírodní zvuky využívají ve zdravotnictví – a to i včetně vodopádů. [8]

 

Jak si vodopády pouštím já

Pokud jste zahodili obavy, nezbývá než si ten vodopád pustit. Abyste slyšeli nízké frekvence, je nutné poslouchat přes zařízení, které ty dunivé zvuky zvládne.

Já si vodopády pouštím na bednách. Stačila by sluchátka, ale v nich si chci i nadále pouštět spánkovou hudbu. Proto jsem pořídil mikrosystém (Blaupunkt MS7BT).

Bedny mám položené zleva a zprava vedle polštáře. Zkoušel jsem je dát i na noční stolek, ale vadila mi ta asymetričnost poslechu. Když na mě duní vodopád z obou stran, snáze na něj zapomenu.

Pod sluchátkama mám stále špunty do uší. Nejsou nutné, ale je mi příjemnější (a mému sluchu jistě také), když v noci slyším zvuky tlumeně. Mám pocit, že jsou daleko, že mě neohrožují a že se mě netýkají. Ve výsledku vodopády téměř nevnímám.

Nejprve jsem v noci měnil tichá sluchátka za hluchátka, abych vodopády ztlumil na úplné minimum, protože v noci už potřebuju ticho, nebo aspoň skoroticho.

Později jsem ale na mikrosystému posílil basy, ubral výšky a našel hlasitost, která duní a cítím ji (taková zvuková masáž), ale zároveň ji přes špunty slyším opravdu slabě. Hluchátka tedy nasazuji už jen výjimečně..

Tak. To bylo moje řešení. Je mi ale jasné, že není pro všechny. Zejména když vedle vás spí někdo další a nesdílí vaši náklonnost k vodopádům. Pak nezbývá než nasadit sluchátka.

 

Jak si můžete vodopády pustit vy

Pro dobro článku jsem pořídil různé konstrukce sluchátek, abych zhodnotil jejich maskovací schopnost. Pochopitelně jiné modely mohou maskovat lépe, takže to berte s rezervou. Šlo mi jen o to, abyste se měli od čeho odrazit.

Díky testování jsem mimo jiné zjistil, že není nutné, aby zvuk vodopádu příliš duněl. Nejprve jsem myslel, že sluchátka nenahradí bedny, protože za základ maskování jsem považoval tu schopnost rozvibrovat tělo, což pořádně dovedou jen kvalitní bedny či subwoofer. Kupodivu ale bohatě stačí sluchátka. Což je dobrá zpráva pro ty, kteří v posteli bedny nechtějí.

A teď už ke srovnání. Vše jsem testoval s nasazenýma špuntama. Nemusíte je používat, ale věřím, že je to nejzdravější řešení. A pokud jde o maskování, se špunty je podstatně kvalitnější.

 

Špuntová sluchátka + hluchátka

Jak jsem čekal, špuntová sluchátka (Panasonic RP-HJE125E) nemaskují téměř vůbec. Hloubky jsou zoufalé¨a je slyšet spousta okolních zvuků. Maskování se zlepší nasazením hluchátek a zesílením na nepříjemnou hlasitost, ale ani tak to motory dokonale nezamaskuje.

 

Otevřená sluchátka

Koss Porta Pro mě mají otevřenou konstrukci, ale přesto hloubky maskují hodně dobře. Akorát musejí být poměrně nahlas (i když nemusejí tak řvát jako špuntová sluchátka) a proto tlumící špunty považuji za nutnost.

 

Uzavřená sluchátka

Moje oblíbená kombinace: špunty + sluchátka kolem uší. Dlouho jsem používal výše zmíněné Pioneery, které mají stejnou konstrukci jako tyto Hama Basic4TV, akorát Hama jsou lehčí a mají asi 2× tenčí mušle, takže se s nimi pohodlněji spí na boku.

Pokud jde o maskování, tak duní velmi dobře. Téměř stejně jako ty 5× dražší Pioneery. A jelikož sluchátka obklopují uši, tak sama o sobě odtěsní část vnějších ruchů. Navíc nemusí být moc nahlas a přesto maskují skvěle.

 

Sluchátka za uši + hluchátka

Tohle kombo mě překvapilo. Samotná sluchátka za uši (Panasonic RP-HS46E) maskují hůře než sluchátka do uší. Zvýrazňují šumivé výšky na úkor hloubek a o dunění nemůže být ani řeč.

Nicméně, když pod tato sluchátka nasadím špunty, tak výšky zmizí a vznikne skutečně hluboký vodopád. Už tato kombinace tedy maskuje dobře, zhruba jako ty Kossky.

Hluchátka to ale promění k dokonalosti. Ty, kromě odhlučnění, také přitlačí sluchátka na uši, což je skvělé, protože tento typ sluchátek je na uších velmi volně a proto prosakují zvuky zvenčí. Najednou z těch sluchátek konečně slyšíte kvalitní hloubky.

Navíc zrovna moje hluchátka jsou jako dělaná pro tuhle kombinaci, protože ta malá sluchátka se přesně vejdou dovnitř mušlí. Takže vše drží na svém místě a uřpímně je to dost pohodlné. Není to můj styl, preferuji zvuk z větších sluchátek, ale myslím, že tuhle výbavu někdy využiju při cestování, protože funguje dokonale.

 

Poslední tipy

Nemohl bych spát, kdybych nepřidal ještě nějaké zdroje a drobné tipy k samotnému poslouchání, ke špuntům, sluchátkům, hluchátkům, mikrosystémům a k alternativní technice.

 

 

Zdroje dalších zvuků a hudby

Pokud by vás nezaujaly vodopády, ale zaujalo vás obecně noční poslouchání, tak přidávám zdroje na další zvuky či hudbu:

MyNoise – kvalitní databáze přirozených i umělých zvukových smyček, u kterých obvykle nepoznáte, že je to smyčka. Navíc jde u každého zvuku upravovat hlasitost dílčích zvukových částí (třeba posílit zpěv ptáků, nebo ubrat vítr či déšť) a pak si své nastavení uložit přímo do URL. Také si, po přispění několika dolarů, můžete objednat třeba 2h až 10h mp3.

Relaxing White Noise – YouTube kanál se spoustou uklidňujících šumů.

Můj playlist 600+ hodin přírodních zvuků

Můj playlist 280+ hodin binaurálů a frekvenční hudby

Všechny moje playlisty (2.100+ hodin) – různá hudba co poslouchám při práci na knize, ale dovedu si představit u ní i usínat. Krom playlistu Vocals & EDM snad nikde nejsou písničky se slovy. Převažují instrumentálky, ambienty a relaxačky. Tak třeba tam najdete nějakou svou ukolébavku.

 

Tipy k poslouchání

Ujasněte si, z čeho chcete hudbu přehrávat. Jak jsem zmínil, na hudbu mám Mp3 přehrávač (Philips GoGEAR). Ten mi vydrží asi 10 dnů (10× 2h uspávání). Kdybych nepotřeboval uspávací hudbu (a nepořídil mikrosystém), tak bych z Mp3 poslouchal i vodopády. V posteli je Mp3 pohodlnější než telefon. Navíc jde ovládat poslepu a nemá internet, takže s ním neblbnete.

Doporučuji hledat dostatečně dlouhé hudební stopy, které pokryjí usínání, spánek a případnou ranní rezervu. Jde o to, aby vás v noci neprobudilo náhlé ticho. Pokud tak dlouhé smyčky nenajdete, tak si naklonujte kratší smyčku – např. 2h smyčku 5× za sebou = 10 hodin. To můžete provést třeba ve free programu Audacity.

S tím souvisí problém: některé přístroje nerady přehrávají velké soubory. Ze SD karty je to obvykle vezme, ale z flashky třeba ne. Mně se přehrál 10h (550 mb) soubor, ale po 8 hodinách se zasekl a po restartu už načíst nečel. Nepomohla ani flashka s rychlejším přenosem dat.

Pokud se vám to stane, tak moje řešení: zkrátil jsem zvuk na 2h úseky a na flashku ho 5× zduplikoval (protože po dohrání všech stop se přehrávání zastaví). Abych se vyhnul probuzení kvůli vteřinovému tichu (při přepnutí sklateb), tak jsem úvodní i závěrečné minutě nastavil přechod z/do ztracena (fade infade out, opět vyřešíte v Audacity).

Pokud by vás samotný vodopád nudil, slučte ho s další hudební stopou. Já si takhle spojil ty binaurální beaty s šuměním vln na pláži.

Nezapomeňte zesílit budík, nebo zvolit jiný zvuk, který skrz vodopády uslyšíte. Případně zkuste třeba fitness náramek – většina má buzení pomocí vibrací. Původně jsem si myslel, že to na mě nezafunguje, že potřebuju zvuk, ale naopak mě budí ještě o zlomek vteřiny rychleji než pravý budík (pro jistotu kombinuji obojí). Za sebe mohu doporučit náramek Mi Band 5.

 

Tipy ke špuntům

Pokud vám vadí strkat špunty do uší, zkuste tvarovatelné silikonové, které rozplácnete na uši.

Pro vstup do špuntování můžete na Earplugs.cz pořídit testovací starter pack s 15 zkušebními špunty.

Nasazování špuntů se může zdát prosté, ale já sám je prvních pár let nasazoval špatně a divil se, že moc dobře netlumí. Návod jak si nasadit špunty najdete třeba na blogu Earplugs, nebo na blogu Lifehacky od Tomáše Baránka, kde najdete i další tipy ke spánku.

 

Tipy ke sluchátkům

Pokud jde o parametry pro hraní, tak sledujte hlavně frekvenční rozsah. Mnoho počítačových sluchátek má spodní hranici třeba až u 350 Hz, ale pro dunivost potřebujete 100 Hz a méně.

Dále, pokud chcete přehrávat z počítače, notebooku či jiného zařízení, které chcete mít daleko, tak sluchátka vybírejte v kategorii Sluchátka k TV – ty mají dlouhé kabely (třeba ta Hama má 6 metrů).

Dále, kromě toho, jak dobře hrajou, zvažujte i to, jak dobře se v nich bude spát. Konkrétně:

Pokud nechcete rušit bližní spáče, kupujte sluchátka suzavřenou konstrukcí. Z těch by téměř nemělo být nic slyšet ven. Naopak z otevřené konstrukce to uslyší celá ložnice.

Sledujte tlouštku mušlí – at jdou snadno zabořit do polštáře, když budete spát na boku. Případně si pořiďte měkčí polštář, aby se do něj sluchátko lépe zabořilo, nebo nižší, abyste díky tlouštce sluchátka udrželi hlavu v běžné poloze, na kterou jste zvyklí. Nebo si dejte ruku pod hlavu a sluchátko vnořte do mezery mezi přeloktím a bicepsem.

Sledujte tvar mušlí – na hladkých zakulacených mušlích se vám bude lépe převalovat než na hranatých.

Sledujte hlavový most (to co spojuje levé a pravé sluchátko) – z jakého je materiálu, jak je široký, zda je neprůchozí či děrovaný apod. Ideálně ať je třeba děrovaný (podobně jako u těch mých hluchátek) a tudíž prodyšný. Pokud je příliš masivní, může se vám v něm v létě potit hlava.

Sledujte robustnost – aby se vám sluchátka někde nezlomila. Pozornost věnujte hlavně uchycení hlavového mostu k mušlím. U některých sluchátek už z fotky poznáte, že když si na ně lehnete, bude problém. Ideální je pohyblivá konstrukce. Díky tomu jdou sluchátka bez obav prohýbat a natáčet. Naopak pokud jsou sluchátka v jednom kuse, mohou se zlomit.

Zvažte kabel vs. bezdrát. Bezdrátová jsou pohodlnější, ale nebývají robustní. A je otravné je nabíjet (a nechcete, aby vás probudilo ticho). U drátových pak koukejte, jestli kabel vede z jednoho nebo obou sluchátek. Když z obou, tak se do něj snáze zamotáte a možná vás bude dráždit či lechtat. Jinak je jedno, ze které strany kabel vede – sluchátka prostě otočíte.

 

Tipy ke hluchátkům

Dosud jsem říkal hluchátka, ale oficiálně se jim říká mušlové chrániče sluchu či pracovní sluchátka. Ať víte co máte googlit.

Nechci dělat přehnanou reklamu 3M, ale ta moje hluchátka mi přijdou dokonalá. Konstrukce je prakticky nerozbitná, je to dělané do terénu. Navíc tlumí slušných 27 dB a i přesto jsou velmi tenká (4 cm). Snad všechna ostatní hluchátka mají mnohem tlustší mušle, protože to tlumení (hádám) vzniká díky tomu prázdnu uvnitř mušlí.

Hluchátka bývají velmi natěsno – právě proto aby tlumila. Některá jsou ale fakt hodně natěsno. Třeba ty moje mi málem rozmáčkly hlavu. Vyřešil jsem to jednoduše: na pár dnů jsem mezi mušle nacpal několik polštářů, abych hluchátka roztáhl. Sice to trochu ubralo na efektivitě tlumení, ale hlavní je, že s nimi jde pohodlně spát.

Pokud hledáte kvalitně tlumící low cost řešení a nevadí vám spát na zádech (6cm tlustá mušle), tak doporučuji Cerva CIRON ADVANCE, která tlumí 32 dB, pevně drží a přesto zapomenu že je mám nasazené. V kombinaci se špuntama máte téměř dokonalé ticho.

 

Upgrade sluchátek a hluchátek

Zejména v létě je ve sluchátkách horko. Ještě aby ne, většina sluchátek používá kožené, plastové či jiné umělé materiály. Na to existuje snadné řešení – navlékněte na sluchátka bavlněné ponožky. Na obrázku výše ukazuji, že to jde u všech typů sluchátek (samozřejmě s výjimkou špuntových).

Přidal jsem (vlevo nahoře) i moje venkovní sluchátka (Sony WH-CH510), abyste viděli, že když se chce, tak jdou ponožky navléknout tak, že to na první pohled není poznat. U domácích sluchátek to ale neřeším. Jde mi o pohodlí, ne o vzhled. Navíc je to pro mě jediný způsob, jak sluchátka nasadit, protože mám i citlivost na umělá vlákna.

Kdybyste potřebovali návod, jak ponožky navléknout, tak na YouTube najdete několik tutoriálů. Akorát pokud budete oblékat i hluchátka, tak odstřihněte kousek ponožky tam, kde je prohlubeň mušle, aby bylo ucho i nadále vystavené prázdnotě, která zajistí to tlumení.

Alternativní řešení je, že ponožku natáhnete přes oči a sluchátkama je uchytíte na uších. Případně totéž můžete provést s šátkem, tričkem, čelenkou, nebo čímkoli, co překryje uši vhodnějším materiálem než tím, kterým se vás dotýkají sluchátka.

A nebojte se i jinými způsoby upravit sluchátka k obrazu svému. Možná jste si na fotce s Hama sluchátkama všimli, že jsem boční části omotal kobercovkou. Má to 2 důvody.

Zaprvé, to pevně udrží nastavení polohy sluchátek. Zadruhé, je to snadná prevence proti zlomení citlivých částí. Pioneery se mi na těch místech dvakrát zlomily. Vteřinové lepidlo pomohlo jen na měsíc. Po dalším zlomení jsem to právě obtočil kobercovkou a od té doby to drží přes rok.

 

 

Tipy k mikrosystémům

Při vybírání mikro, mini či hi-fi systému koukejte (kromě frekvenčního rozsahu) i na tyto parametry:

Zda podporují Mp3

Zda mají USB vstup a jaké verze – abyste mohli hravě připojit flashku. Mnoho zařízení má USB 2.0, což je v pohodě, jen musíte pořídit starší flashku – nové mívají jen 3.0.

Zda mají vstup na SD kartu – za mě spolehlivější než flashka, ale je to o preferencích.

Tady dám velké zdůraznění – nevím, jak se to může dít, ale když na Heuréce i mnoha nejmenovaných e-shopech ve filtrování zaškrtnete SD slot, tak vám vyskočí klidně desítky produktů, ale SD slot má jen pár z nich, nebo žádný. Někdy už ve specifikacích uvidíte „SD slot: ne“. Jinde musíte důkladně projít fotky.

Já doporučuji stáhnout návod pro daný produkt (na e-shopech bývá v kartě Pro stažení), kde na posledních stranách uvidíte podrobné specifikace a zjistíte, jestli SD slot má či ne. Z těch levnějších mikrosystémů jsem ho viděl jen u Oravy.

Jaký je limit u flashky / SD karty – mnoho zařízení povoluje flashku do 16 či 32 GB a kartu třeba 2 či 4 GB. Což je v pohodě, hudby se tam vejde spousta, ale jen abyste s tím počítali a paralelně si sehnali (nebo někde vyštrachali) tyto „starší“ flashky a karty.

Zda systém umožňuje měnit tóninu (oslabit výšky a posílit basy). Díky tomu nemusíte tak dlouho hledat dokonalé zvuky, které maskují frekvence, které potřebujete. Najděte jakékoli vám příjemné zvuky a to, zda to bude spíše dunět nebo spíše šumět, už vylaďte na přístroji.

Jak jsou velké bedny – pokud je chcete do postele či na noční stolek, tak sledujte rozměry, jestli se vám tam pohodlně vejdou.

Jak jsou dlouhé kabely k bednám. Za mě jeden z nejdůležitějších údajů, ale nikde se nepíše. Jediné místo, kde jsem odhalil délku kabelů, byla Poradna na Alze, kde se na to vždy někdo ptá. Vysledoval jsem, že třeba Sencory mívají 1,8 metru, Panasonic kolem 1,5 metru, ale třeba Hyundaie jen 0,8 metru. Zvažte tedy kam budete chtít bedny a přehrávač narafičit a naměřte si vzdálenosti.

S tím souvisí délka kabelu z přehrávače do sítě – to jsem neodhalil nikde. Ten můj má necelý metr. Doporučuji pro jistotu hned objednat i prodlužovačku.

 

 

Alternativní technika

Kdo chce flexibilnější řešení než mikrosystém, tak zkuste bedny + zesilovač, bedny + rádio, bedny + discman, nebo vypadají zajímavě bezdrátové reproduktory.

Samotné bedny mají výhodu, že mívají delší kabely. Jen u nich dávejte pozor, jestli z nich vede jenom jack, nebo i USB kabel. U počítačových je i USB. Pokud má hlavní zařízení vstup na USB i kartu, je to v pohodě. Pokud ale má jenom jedno USB, tak nebudete mít hudbu z čeho přehrávat.

Já před mikrosystémem kombinoval bedny (Genius SP-HF280) – ty právě mají to zapojení přes jacka i USB), které jsem zapojil do rádia v síti (Blaupunkt PR5BL).

Bohužel zvuk, který šel do beden, byl ochuzený o nejnižší frekvence. Sice to maskovalo dobře, ale otravovalo mě, že jsem vnímal to odseknutí nejnižších tónů. Pokud ale do výbavy nechcete příliš investovat, tak podobná sestava je ideální řešení.

 

Závěr

Tak. Teď už víte jak se v klidu vyspat s otevřeným oknem. Je ale dobré říct, že každého ruší jiný koktejl zvuků. Možná u vás nevrčí motory, ale zato se tam hodně troubí nebo piští, takže vodopády stačit nebudou.

Jsem si ale jistý, že všechno jde zamaskovat. Stačí jen najít vhodný maskovač. Postup doporučuji stejný: pustit si na internetu zvuk, který vás štve a přes něj si zkoušet různé zvuky, šumy a hudbu, dokud nenajdete něco, co ten otravný zvuk zamaskuje.

Ať už vás tedy trápí jakékoli zvuky, rozhodně se nenechte jimi utlačovat – braňte se. Za ten líbezný spánek na čerstvém vzduchu to stojí.

Takže otevřít okno, zapnout maskovače a dobrou noc.

 


Odborné zdroje:

  1. Spaní v provětrané místnosti: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/ina.12254
  2. Hluboký spánek a CO2: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/23744731.2020.1756664
  3. Noční nárůst CO2: https://www.researchgate.net/publication/257726873_Dynamic_of_Changes_in_Carbon_Dioxide_Concentration_in_Bedrooms
  4. Ruchy a spánek: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4400203/
  5. Maskování: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5742584/
  6. Jednotky intenzivní péče: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2689451/
  7. Koronární jednotky: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4923834/
  8. Šum a přírodní zvuky ve zdravotnictví: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5599071/
Tomáš Vachuda
Latest posts by Tomáš Vachuda (see all)

Napsat komentář