„Nebojím se člověka, který trénoval jednou 10 000 kopů, ale bojím se toho, kdo trénoval jeden kop 10 000 krát.“ – Bruce Lee

Na českém internetu jsem o specializaci skoro nic nenašel a přitom je to tak důležité téma. Proto jsem se rozhodl sepsat (jak jinak) delší článek, kde vysvětlím vše, co by měl začínající specialista ale i generalista vědět. Tématu jak najít svou specializaci se věnoval už Michael Petrus. Já se budu věnovat především tomu, proč má vůbec specializace smysl. Na tipy k hledání specializace ale dojde také. Článek bude cílit především na kreativní profese, nicméně principy specializace fungují všude stejně.

Na začátek zdůrazním, že se bavíme o byznyse. Budu-li v článku psát o soustředění na jednu věc, neznamená to, že nemůžete mít hobby mimo pracovní život. Klidně můžete být vedle specialisty na tvorbu webů i expert na Krav Magu.

Jelikož je článek o specializaci, neobejdu se bez srovnávání s jejím protipólem – generalizací. Generalisté to tedy mohou v některých odstavcích trochu schytat. Vždy se ale pokusím být co nejférovější a snad se nikoho nedotknu. Vím, že toto téma není černobílé a budu se bavit o tom, jak to funguje většinou. Najdou se ale výjimky, kdy některé vlastnosti specialisty může nosit i generalista. A pak tu máme samozřejmě i polyhistory, všestranně nadané mistry mnoha oborů typu Leonardo da Vinci. Podobných lidí je ale tuze málo.

 

Tento článek

• specialistům asi jen potvrdí, co už ví
• aspirujícím specialistům ukáže, že má specializace smysl a připraví je i na její temné stránky
• generalistům potvrdí, proč nechtějí být specialisty, ale možná i někoho inspiruje ke změně
• aspirujícím generalistům ukáže nevýhody generalizace a třeba je přesvědčí ke specializaci
• a těm, kteří toto téma ještě neřeší, ukáže hlavní cesty, kudy se je možné vydat

 

Specializace není nic nového

Možná budete překvapení, jak daleko do historie specializace sahá. Psal o ní už Platón v Ústavě. Odcituji klíčovou část, která rezonuje s dnešním článkem:

A pak, bude kdo lépe konati práci, když bude sám jeden pracovati v mnoha oborech, Či když každý jen v jednom?

 

Když každý v jednom.

 

Podle toho vykoná se všeho více a lépe i snáze, koná-li jeden člověk jednu věc podle své vrozené schopnosti a v pravý čas, prost starostí o všechno ostatní.

Každý zkrátka máme vlohy a cit pro jiné činnosti. Nemůžeme být mistři ve všem a nemá ani smysl to zkoušet. Jak vidíte, chápal to už Platón před více jak 2400 lety. Specializace tedy není nic moderního. Jen se podívejte, kolik specializací existovalo třeba ve středověku.

Každý měl svou jasnou roli a řemeslníci (specialisté) se navzájem doplňovali. Pekař nemusel umět kovat. Když chtěl něco vykovat, nechal to na kovářovi a za odměnu mu něco upekl. Oba se tak mohli soustředit na to, co je baví. Pokud bylo kovářů více, mohli se zase každý soustředit na to, co jim šlo nejlépe: někdo na zbraně, jiný na zbroj, někdo další na zámky a klíče. Pokud jich bylo opravdu hodně, mohl se jeden zbrojař zaměřit na meče, druhý na nože.. A tak stále dokola. Čím větší konkurence, tím větší potřeba specializace – a že té konkurence na dnešním globálním trhu máme.

 

 

Musím dělat všechno.. nebo ne?

Než začnu vychvalovat specializaci, vyvrátím něco, co možná někoho z vás při čtení napadne. Něco, čeho jsem se sám bál, než jsem se začal specializovat. Jedná se o strach z toho, že když nebudete dělat všechno, co klienti chtějí, tak si nic nevyděláte a navíc klienty zklamete. Že přeci málokdo bude potřebovat jen web anebo jen logo a tak je lepší nabízet co nejširší záběr služeb, aby se zvýšila šance na výdělek.

Je to ale zbytečné. Projektů vzniká stále více a proto i více lidí potřebuje weby, loga, texty, prostě vše možné. Ničeho se tedy nebojte. Naopak, jakmile se specializujete, je vyšší šance, že někoho zaujmete – o tom dále v článku. Stejně tak většina klientů chápe, že nemůžete umět vše a řeknete-li, že něco neumíte, pochopí to a rozhodně je nezklamete. Zklamali byste spíše podprůměrným výsledkem, který by bez dostatečných zkušeností vznikl.

Zkrátka nebuďte jako Jim Carrey ve filmu Yes Man. Nemusíte na vše říkat ano. Nemusíte klientům splnit vše, co jim na očích uvidíte. To může způsobit, že po vás začnou chtít i věci, které jsou absolutně mimo. Někteří klienti mohou tak zpohodlnět, že vám pošlou úplně každý problém a budou očekávat, že jej splníte. Začnou to brát jako jasnou věc a když jim někdy jako designer odmítnete přeložit dokument do angličtiny, začnou se divit – tehdy je zklamete.

Už jsem dokonce slyšel, že zaměření na jednu věc je slabost. Že to znamená, že je člověk líný dělat jiné věci. Vůbec ne. Naopak, specializace vyžaduje silnou disciplínu. Soustředit se řadu let na jednu činnost a jít v ní do hloubky je něco, co ne všichni zvládnou. Průměrným (nikoli však dobrým) generalistou se jde stát díky kvalitním studijním materiálům relativně rychle. Ale specialistou? To trvá mnohem, mnohem déle. Specializace je osobní kapitál. Je to eso v rukávu, kterým se může chlubit jen málokdo.

Já osobně jsem moc rád, že jsem svou specializaci našel. Zaprvé mě práce baví a naplňuje více, než dříve. Zadruhé se ke mně dostaly projekty, o kterých bych si mohl jinak nechat zdát. Také jsem mohl díky specializaci sepsat e-book o logotvorbě, kterým jsem upoutal mnoho zajímavých klientů. Též jsem po shození otěží generalisty získal více času na sebevzdělávání a mohl trénovat techniky, na které do té doby nebyl čas. Tím jsem získal i větší kreativní sebevědomí a namísto odmítání příliš složitých projektů jsem jim konečně mohl říkat ANO, protože už mi na to odvaha i schopnosti stačily.

 

Specializace

Většina by ráda byla dobrá v tom, co dělá. Asi v každém z nás je potřeba k růstu, posunu vpřed a touha po excelenci v jakémkoli slova smyslu. A excelentní můžete být pouze tehdy, věnujete-li danné činnosti veškerou pozornost – když se specializujete.

Specializace je vaše supersíla, pro kterou si vás najímají. Jste-li v ní dobří, není důvod dělat cokoli jiného a spíše usilujte o to, abyste v ní byli ještě lepší. Proto Tarantino nezkouší romantická dramata a Stephen King nepíše odpočinkové komedie. Místo toho zdokonalují to, co je baví a co jim tudíž nejlépe jde – lidé je zbožňují právě pro jejich specializaci.

Specializace nemusí znamenat, že děláte 100 % pracovního času jen tu jednu věc. Do takové pozice se mnoho lidí třeba vůbec nedostane, anebo až za dlouho. Také nedělám 100 % času jen loga a vizuální identity. Mám to tak 2:1 ve prospěch specializace. Zbylý nelogařský čas věnuji stálým klientům, s nimiž mě spolupráce baví a zajišťují mi stálý příjem a pomáhají mi udržovat se ve formě i v dalších grafických činnostech. Dalo by se tedy říct, že jsem stále částečný generalista a ještě nějaký čas budu.

 

Typy specializace

Hlavní typy specializace jsou: zaměření na konkrétní typ činnosti (třeba loga a firemní identity) a zaměření na konkrétní typ klientů (třeba klienti, kteří se chtějí odlišit). Typů je ale více, specializací může být třeba vyhraněný kreslířský styl.

Nemusíte se omezovat jen na existující specializace. Klidně si vytvořte specializaci vlastní. Třeba tím, že spojíte pár existujících do nové. Pak nemusíte být nejlepší v každé dílčí specializaci, ale stačí, budete-li nejlepší v jejich nakombinování. Lindsey Stirling není nejlepší houslistka, tanečnice, ani skladatelka. Jakmile ale tyto činnosti spojila do jedné, vzniklo něco unikátního a udělala tím díru do světa. Třeba se něco takového povede i vám.

 

Grafika není specializace

Abychom si ujasnili terminologii – specializací nemyslím grafiku, to je obor, který zastřešuje stovky specializací a není v lidských silách se naučit všechny. Specializací myslím zaměření na: ilustrace, weby, loga, 3D, animace anebo cokoli jiného. Totéž jde aplikovat i na jiné obory – u copywritingu není specializací samotný copywriting, ale třeba psaní PR článků, textů pro weby, sloganů, dvojjazyčných článků apod.

 

Podspecializace

Nikdo vám nebrání si uvnitř specializace najít podspecializaci. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že čím lépe víte, co vás baví, tím snáze to ukážete světu a tím více takových projektů dorazí.

Já se třeba zaměřuji na symbolická loga. Typografická nejsou má parketa a tak je dohazuji logotvůrcům, kteří si v typografii naopak libují. I u symbolů mám ale preferenci: výrazné a propracované. Určitě je ale neprotlačuji do projektů, ke kterým se nehodí – vždy šiju logo na míru. Nemám problém tvořit jednodušší symboly, ale ty propracované mě baví více.

Mohu jít ještě hlouběji. Nejvíce mě baví symboly živé: emotivní, osobité, s charakterem. Živé i z hlediska tvarů: spíše volnější tvary, nežli hranaté. A možná bych mohl jít ještě hlouběji.. Pointou je, že čím déle se budete specializovat, tím i hlouběji se budete specializovat.

 

Specialisté

Specialista. Někomu se vybaví film se Stallonem a jiní si představí profesionálního a možná i velmi drahého člověka. Třeba i nafoukaného – přecijen označit se za specialistu, experta, odborníka či profíka chce kuráž. Je to i riskantní. Jakmile se tak označíte, očekávání ostatních vzroste do nebeských výšin. Lidé budou skeptičtější a začnou si více všímat vašich chyb – hele, ty specialisto, tohle máš blbě.

Proto musí být vaše práce buďto bezchybná, anebo je snad lepší si tak neříkat. Specialista sice není nic jiného, než člověk, který se specializuje, ale kvůli zmíněným důvodům bývá lepší se pojmenovat jednoduše tím, co děláte. Třeba logotvůrce. A vůbec: Každý, kdo musí říkat „Já jsem král“, není skutečný král.

 

Výhody specialistů

Proč má cenu být specialistou? Co z toho budete mít? Zde jsou hlavní výhody. Nebudu nic zatloukat, každá má své ale, které na konec jednotlivých výhod připíšu.

 

1. Lidé vám více věří

Specializace budí dojem kvalitifikace a důvěryhodnosti. Věnujete-li se řadu let jedné činnosti, asi jste v ní dobří. Vzbudíte větší důvěru ve vaše schopnosti, než když v portfoliu ukážete desítky typově odlišných prací a klient neví, zda zítra nepřestanete mít chuť dělat weby a nezakotvíte u 3D grafiky.

Klienti také bývají klidnější. Když vidí, že máte za sebou stovky podobných zakázek, nebudou se tolik bát, že se něco pokazí. Během těch dlouhých let jste se museli úspěšně probojovat skrze nespočet problémů a už víte, jak je řešit a máte tak nižší šanci na selhání.

Specializace též ukazuje oddanost a vůli ponořit se do hloubky. Jste-li takto vytrvalí a věrní jednomu oboru, klient si představí, že tuto vytrvalost předvedete i během projektu a že půjde-li do tuhého, nevzdáte to.

ALE: Prezentujete-li se jako specialista, aniž byste danou věc dobře uměli, klienti budou zklamaní a negativní reference vážně nechcete. Rozhodně tedy nedoporučuji se prezentovat jako specialista jen pro falešné zvýšení důvěryhodnosti.

 

2. Máte méně konkurence

Čím užší zaměření, tím méně konkurence. Bude jí stále dost, ale na rozdíl od generalisty, který musí v aréně zápasit s tisíci konkurentů, specialista jich může mít jen pár desítek anebo dokonce jednotek. A napadne-li vás vlastní a dostatečně unikátní specializace, nemusíte mít konkurenci žádnou.

ALE: Většina vašich konkurentů na sobě tvrdě maká. Musíte s nimi držet krok, jinak budou klienti chodit za nimi. Máte-li pocit, že je dohnat nejde, tak se od nich alespoň nějak odlište.

 

3. Jste zkušenější, efektivnější a originálnější

Když se denně sebevzděláváte, budete mít v dané oblasti hlubší znalosti, než kolega generalista. Po letech už víte, na co se klientů ptát a jakou cestou se kdy vydat. Díky opakování ladíte procesy k dokonalosti a jste efektivnější. Zakázky se stanou snazší, jelikož víte, co funguje a co ne.

Na to navazuje i rychlost. Kvalitní práce chce svůj čas, nicméně jako specialista zvládáte pracovat rychleji. Specialista na tvorbu fotomontáží bude znát spoustu vychytávek a zkratek, které mu urychlí práci se zachováním podobné, ale spíše lepší kvality oproti tomu, kdo tvoří montáže jen občas.

Také nemusíte opakovaně objevovat Ameriku. Srovnejme dva webdesignery: první tvoří pro všechny klienty a druhý jen pro technické firmy. Přijde-li za generalistou jednou ročně technická firma, musí strávit spoustu času průzkumem oboru a konkurence. Specialista již ale takovým průzkumům věnoval moře času a oboru rozumí. Musí průběžně sledovat novinky, ale nemusí už začínat od píky a rychleji se dostane ke skutečné práci.

Specialisté též mívají originálnější výsledky. Logotvůrci pravidelně projíždějí tisíce log, aby věděli, jaká loga existují a jakým řešením se vyhnout. Generalisté na takové průzkumy často nemají čas, nebo je provedou jen párkrát ročně. Logotvůrci však průzkumy provádí u každé zakázky a vždy mají v čerstvé paměti aktuální trendy, aby se jim mohli vyhnout (cílem loga je nadčasovost, ne trendovost) a také ví, které motivy se opakují. V portfoliích mnoha generalistů vídám loga pracující s klišé, která tudíž nejsou zrovna originální. Věřím, že to nebylo naschvál – jen neměli takový přehled.

ALE: Ke zkušenostem, znalostem a efektivitě se musíte dopracovat. Což nějaký ten rok trvá.

 

4. Dosahujete vyšší kvality

Více zkušeností a znalostí znamená, že vidíte chyby, které generalista nevidí. Ty můžete vyřešit a to povede ke kvalitnějším výsledkům. Třeba ne bezchybným – i specialista se stále učí – ale rozhodně bude těch chyb méně.

Kvalita práce bude vyšší i proto, že neustále zdokonalujete dílčí činnosti, které pro svou specializaci potřebujete. Činnosti, na jejichž zdokonalování nemá generalista tolik času, anebo třeba vůbec žádný čas.

ALE: Musíte dřít – věnovat spoustu času, úsilí a často i peněz, abyste získali potřebné zkušenosti i znalosti a této kvality dosáhli. A až jí dosáhnete, musíte i nadále dřít, abyste si ji udrželi a nestagnovali jste.

 

5. Zakázky chodí za vámi a můžete si vybírat

Díky reputaci specialisty bude práce chodit za vámi. Nebudete muset prosit klienty, aby vás najali (což by vás stavilo do nevýhodné pozice při vyjednávání o ceně). Oni budou někdy i bojovat o to, abyste se vy mohli věnovat jim. V případě zatíženosti si rádi počkají, a to třeba i měsíc, přestože to původně plánovali mít hotové do týdne.

Díky tomu, že práce chodí za vámi a máte větší přísun zakázek oproti generalistům, můžete si z nich vybírat ty, které vás zaujmou nejvíce. Můžete pracovat na projektech, které vás opravdu těší a posouvají kupředu. Práce vás bude více bavit i naplňovat.

ALE: I tak je potřeba – kromě odvádění dobré práce – být vidět a vaši kredibilitu a reputaci aktivně posilovat a jasně komunikovat, co děláte.

 

6. Začnou přicházet zajímavější zakázky

Ambiciózní klienti nechtějí riskovat, aby nápad na revoluční aplikaci ztroskotal jen proto, že chtěli ušetřit na grafice a teď s aplikací nikdo neumí pracovat. Ambiciózní klienti hledají zkušenosti a kvalitu a to je něco, čím jako specialista zaujmete jejich pozornost.

Samozřejmě záleží, jak si definujete zajímavou zakázku. Pro někoho je to velký klient a velké peníze. Pro jiné, třeba pro mě, je to tematicky zajímavý projekt, který dává smysl a kterému chci pomoct na svět. Mnozí touží po „velkých zakázkách“, jenže každý velký projekt začínal jako malý – třeba v garáži jako Apple. Kdyby vás Steve Jobs tehdá požádal o logo a vy jste řekli „Já hledám velké klienty, ne nějaké pochybné start-upy“, asi byste si po letech klepali na čelo.

Já třeba rád spolupracuji s menšími klienty, kteří ale do roka mohou být velcí. Když vás osloví nadšení start-upáři, kteří mají sen změnit svět a chtějí, abyste jim na cestě za tímto snem pomohli, tak tím nadšením snadno nakazí i vás. Třeba projekt neuspěje, ale třeba ano. Když ano a vy víte, že jste mu pomohli, věřte, že tak skvělému pocitu se ani peníze z velké zakázky nevyrovnají.

ALE: Chvíli to trvá – vydržte. Zároveň musíte neustále vylepšovat své portfolio, abyste pro zajímavé klienty byli zajímaví i vy. Raději ukažte jen pár kousků vaší nejlepší práce, než abyste vysílali rozpačité signály tím, že budete mít v portfoliu desítky prací velmi proměnlivé kvality. Klient pak nemůže vědět, zda jsou ty méně kvalitní práce starší, anebo zda jste byli dobří a teď to už trochu flákáte.

 

7. Vyděláváte více

Díky vyšší kvalitě práce máte i vy v očích klientů vyšší hodnotu, což souvisí i s finanční odměnou. Klienti věří ve vás i v to, že peníze neutrácejí, nýbrž že jde o férovou investici. Rozumí vaší přidané hodnotě a jsou ochotni za ni zaplatit. Též si často rádi připlatí, když řeknete, že jejich rozpočet bohužel neodpovídá náročnosti zakázky, ale oni o vás i přesto mají zájem.

Ceně nahrává i nižší konkurence a vaše horší nahraditelnost. Generalistu lze relativně snadno nahradit za jiného na podobné úrovni. Specialisté si však zakázky vybírají a pokud vám jeden uteče, neznamená to, že jiný specialista, který dělá to samé, vaši zakázku přijme ať už z časových, tematických, finančních či jiných důvodů. Těžší nahraditelnost tedy způsobí větší exkluzivitu a ta zvyšuje i cenu. Můžete si určit své podmínky a říct si o více peněz, protože za to stojíte.

Ukázkou budiž Paul Rand, který vynikal tvorbou firemních identit a ikonických log – IBM, ABC, UPS, Ford a další. Když Steve Jobs roku 1986 potřeboval logo a firemní identitu pro společnost NeXT, oslovil právě Paula. Ten si řekl o 100.000 $. Steve si přál několik variant na výběr. Paul ale řekl, že vytvoří jen jednu a za tu mu zaplatí i když se Stevovi nebude líbit. A že bude konečná, žádné úpravy – ať bere, nebo nechá být. Nu, plácli si. Paulovi se asi už nikdo nikdy nevyrovná, ale podobnou pozici si třeba časem vybojujete i vy.

ALE: Musíte si o peníze umět říct. Bojíte-li se, udělejte si průzkum konkurence a až uvidíte ceníky jiných, kteří si za znatelně méně kvalitní práci účtují pětinásobek toho, co vy, tak vás to vyhecuje zdražit. Neříkám, že z dvou stovek na hodinu máte zdražit na dva tisíce, ale postupné zdražování je vzhledem k vašemu postupnému zlepšování žádoucí.

Chcete-li oslovit seriózní klienty, nejde pracovat za minimální sazbu. Nízkou cenou přitáhnete klienty, kteří se orientují na cenu a ne na kvalitu. Takové klienty přeci nechcete. Jestli si říkáte, že klienti jsou šetřílci a tlačí na ceny, tak vězte, že stále existuje mnoho klientů, kteří na kvalitě nešetří.

 

8. Máte snazší marketing a SEO

Spousta klientů bude přicházet na základě doporučení od vašich spokojených klientů. Nejde na to ale spoléhat. Mohou přijít období, kdy se celý měsíc na doporučení nikdo neozve. Proto je dobré mít záchrannou vestu v podobě alespoň minimálního marketingu a SEO. A jako specialista máte výhodu, že pro vás budou obě záležitosti jednodušší.

Specializovaným portfoliem i propagací dáváte jasně najevo, co děláte a tím snadněji upoutáte pozornost klientů, kteří tyto služby hledají. Budete-li o sobě říkat, že tvoříte iOS aplikace, budete o tom psát blog, budou s vámi na to téma dělat rozhovory a vaše portfolio bude jasně ukazovat, že tvoříte iOS aplikace, snáze si vás zapamatují a celá propagace bude mít větší dosah, než kdybyste se prezentovali jen jako programátor.

Rozdíl je i v SEO. Bude-li klient googlit programátor, jaká je šance, že najde vás? Rozdíly jsou znatelné: Programátor: 1 700 000 výskytů. Programátor aplikací: 447 000. Programátor iOS aplikací: 93 200. Je to stále dost, ale není to tak závratné číslo jako téměř dva miliony. Většina výsledků jsou stejně články a mezi nimi jen pár tvůrců iOS aplikací. Stačí špetka SEO a hravě se můžete dostat na první stranu a zvýšit tak dohledatelnost i přísun zakázek.

ALE: Musíte se marketingu a SEO trochu věnovat, anebo na to někoho najmout. A o portfolio musíte neustále pečovat a ukazovat jen typy prací, které chcete do budoucna tvořit. Platí pravidlo, že co ukážete v portfoliu, to za vámi chodí. Ukážete-li toho příliš moc, včetně toho, co už dělat nechcete, budou za vámi stále chodit i tyto zakázky.

 

9. Lépe se zaškatulkujete

Lidé mají rádi jednoduché škatulky. Rádi si ostatní zařazují do konkrétních krabic, ve kterých v případě potřeby zaloví. Potřebujete-li poradit, vsadím se, že vás vždy napadne ten, kdo má k tématu nejblíže. Plánujete-li sestavit počítač, vybavíte si spolužáka, který byl blázen do hardwaru a který vám jistě rád poradí. Plánujete-li cestu do USA, vzpomenete si na kamarádku, která tam rok žila a určitě ráda objasní, co a jak.

Podobně to funguje i v byznyse. Existují dva typy škatulek: na základě osobní zkušenosti (vaši bývalí klienti) a z doslechu (známost, doporučení anebo marketing). Škatulka na základě zkušenosti je silnější. I přesto má ale smysl lidem, kteří vás neznají, v hlavách vytvářet tu druhou škatulku. Věřte, že nikomu do hlavy nevložíte škatulku s 5 různými nálepkami. Generalisté to tedy mají těžké. Když se ale odprezentujete jasným a specializovaným označením – portrétista, retušér, kreslířka draků – klienti si vás třeba uloží. Půjde-li o originální označení, které klient uslyší prvně, je šance na zapamatování o to větší.

Já třeba před více jak 5 lety narazil v katalogu Na volné noze na Lenku Papřokovou, u které jsem poprvé uviděl označení sloganistka. Dodnes si ji tak pamatuji a kdybych potřeboval já anebo mí klienti slogan, nenamáhal bych se s hledám někoho jiného a rovnou bych oslovil ji. Takovou sílu mají škatulky. Kdyby se prezentovala jako copywriterka píšící slogany, PR články, texty k produktům v e-shopech a kdovíco ještě, myslím, že bych na ni zapomněl do druhého dne.

Zafixovat se někomu jako synonymum pro konkrétní specializaci je něco, o co byste měli jako specialisté usilovat. Tím, že si vás lidé vybaví ihned, jak se řekne daná specializace, získáte obrovskou konkurenční výhodu. Najednou vás začnou doporučovat i lidé, kteří s vámi ani nespolupracovali, jen o vás někde slyšeli, zapamatovali si vás a teď jste se jim vybavili.

ALE: Jestli později specializaci změníte, budete se velmi těžce přeškatulkovávat.

 

10. Můžete dohazovat zakázky jiným specialistům

Specialista může dělat radost jiným specialistům tím, že jim dohazuje zakázky. Tak jako tak musíte odmítat irelevantní zakázky a prosté „Omlouvám se, to nedělám. Snad najdete někoho jiného, na shledanou.“ nestačí. Pracujeme ve službách a naším cílem by mělo být pomáhat i tehdy, když klienti chtějí něco, co neumíme anebo dělat nechceme.

Prosté odmítnutí zavírá dveře a klienta zklame. Řeknete-li ale „Děkuji za Váš zájem. Weby bohužel netvořím, ale znám šikovné webdesignery, kteří Vám rádi pomohou. Mohu znát přibližný rozpočet, abych Vás mohl přesněji nasměrovat?“ – to už je jiná pohádka a klient bude vděčný za pomoc. Věřte, že si vás zapamatuje a třeba se někdy vrátí, nebo vás doporučí.

Zároveň vám budou vděční ti, kterým zakázku dohodíte. Za odměnu zase dohodí oni něco vám, případně vám to v budoucnu jinak vrátí. Teoreticky můžete zdvojnásobit počet zakázek tím, že si s jiným specialistou budete dohazovat zakázky navzájem.

Doporučuji tedy věnovat čas průzkumu oboru a sestavit si databázi lidí, na které můžete odkázat v případě nouze. Já třeba sestavil rozsáhlý seznam šikovných grafiků a grafiček, ale vy na to nemusíte jít tak megalomansky a bohatě vám postačí si seznam šikovných lidí sepsat třeba do excelu.

ALE: S doporučováním se pojí risk, že doporučená osoba zklame. To se někdy stává. Musíte pochopitelně doporučovat ty, kterým věříte, že to zvládnou. Nikdy ale není absolutní jistota, že projekt doporučenému sedne. Tehdy (snad) i tento specialista odmítne a klienta nasměruje na někoho vhodnějšího. Možná to připomíná přehazování horké brambory, ale v reále to může zabrat pár e-mailů a hlavně – je to pro dobro klienta.

 

Nevýhody specialistů

Specializace není jen o sluníčku a duhách, má i své temné stránky. Jak ale uvidíte, ne každá nevýhoda je tak hrozná, jak se může zdát.

 

1. Hůře snášejí změny trhu

Trh se neustále vyvíjí a je nepředvídatelný. Kvůli technologickým změnám, automatizaci a příchodu umělé inteligence mnoho specializací vymizí, anebo se znatelně promění. Pak se musíte jako specialista měnit s nimi, anebo specializaci změnit. Což pro vás bude těžší, než pro generalistu, který má díky širšímu záběru mnoho záložních plánů.

ALE: Jako specialisté jste projevili disciplínu a vůli jít do hloubky a věřím, že nebudete mít problém v případě nutnosti přehodit výhybku a rozjet to na jiné koleji. Bude to ale chvíli trvat.

 

2. Máte méně klientů

S užší specializací vám ubývají klienti. Hlavně na začátku. Po vybudování silného portfolia a dobrého jména byste nouzi o klienty už mít neměli. I tak ale bude zakázek méně. To proto, že namísto desítek menších a průběžných zakázek budete pracovat na méně ale zato větších a výdělečnějších projektech.

S čímž souvisí i problém kratších byznysových vztahů, který je způsoben tím, že klientům dodáváte pouze vybrané služby. Odpracujete to, na co si vás najali a šmitec. Záleží ale samozřejmě na typu specializace, některé nahrávají dlouhodobější spolupráci.

ALE: Na druhou stranu se na ten menší počet zakázek můžete více soustředit. Méně klientů znamená nižší zaneprázdněnost a menší rozptýlenost. Nebudete tak roztěkaní a budete se moct oddávat hlubší práci, což se projeví i na výsledcích.

 

3. Máte nepředvídatelnější příjmy

V návaznosti na méně klientů máte i větší výkyvy příjmů. Je rozdíl mít jako generalista měsíčně 10 zakázek po 3 000 Kč anebo jako specialista 3 zakázky po 10 000 Kč. Přijde-li generalista o jednu zakázku, není to taková rána, jako když o ni přijde specialista.

ALE: Budete-li se trochu starat o zmíněný marketing a SEO, zakázky budou chodit průběžně(ji). A dorazí-li najednou poptávek více, než jste schopni stihnout, zkuste se s klienty dohodnout, zda na vás nepočkají, až dokončíte aktuální zakázky. Tímto stylem můžete posílit suché měsíce tím, že do nich převedete práci z předchozích o něco akčnějších měsíců.

 

4. Změna zaměření bude složitější

Specialista to má těžší s přestupem do jiných specializací. Pokud jste dlouhé roky fotili svatby a najednou fotíte produkty, nějaký čas vás budou stále oslovovat pro focení svateb a budete se muset hodně snažit zbytku světa ujasnit, že jste specializaci změnili.

Ani nemluvě o tom, když změníte obor – třeba z fotografa na copywritera. Taková změna by byla z hlediska marketingu opravdu těžká. Navíc dobré jméno se mezi obory nepřenáší. Třeba si ho můžete i zkazit, nebude-li se vám v nové specializaci dařit.

Též je těžší stát se ze specialisty generalista, než naopak. Generalista si jednoduše vybere činnost, kterou už obstojně umí a začne se v ní zlepšovat. Specialista záložní obory, které by obstojně uměl, často nemá.

ALE:  Když se chce, jde všechno.

 

5. Musíte odmítat práci a třídit klienty

Pro dobro budování své specializace musíte odmítat anebo outsourcovat práci, která nespadá do vašeho zaměření. U projektů se tak výdělek dělí mezi jednotlivé účastníky.

Také ztrácíte kontrolu nad celkovou kvalitou. Navrhnete-li parádní web, ale klient najme amatérského fotografa anebo copywritera, už to tak parádní nebude. Celkový dojem půjde dolů a někteří klienti si mohou myslet, že za tyto chyby můžete vy jakožto tvůrce webu.

ALE: Tříděním zakázek dosáhnete toho, že se budete opravdu věnovat tomu, čemu chcete. Plus, jak už jsem zmínil ve výhodách, můžete dohazovat zakázky ostatním, čímž budujete dobré vztahy z kolegy. Zároveň získáte i respekt klientů, kteří ocení, že to neděláte jen pro peníze a že jste ochotni nechat práci na někom jiném, kdo je pro danou práci vhodnější.

 

6. Zažíváte méně rozmanitosti

Nikdy nebudete mít tolik rozmanitosti, jako generalista, protože nemáte možnost experimentovat v tolika rozmanitých činnostech. Tím se obíráte o mnoho příležitostí zkoušet nové věci, které nabíjí vaší kreativitu. Také se může vaše role zdát limitující, jelikož klientovi pomáháte pouze s jednou z mnoha částí projektu.

ALE: Rozmanitost se dá najít i ve specializaci a kreativita se dá nabíjet i jinak.

 

7.  Nevidíte spojitosti, které vidí generalista

Nemáte takový nadhled a přehled. Nemusíte tak dobře vědět, jak do sebe dílčí specializace zapadají. Jako specialista budete předpokládat, že je chyba v té věci, na kterou se zaměřujete, ale ve skutečnosti může být chyba kdekoli jinde. Generalisté bývají objektivnější a lépe se zorientují v projektu jako celku. Proto spíše odhalí, která část skládačky nefunguje.

ALE: S nárůstem zkušeností bude i specialista posilovat svůj rozhled. Jen nebude nikdy tak široký, jako u generalisty.

 

Mýtus: Specializace je nuda

Snad úplně nejčastějším argumentem proti specializaci bývá, že je to nuda. Věnovat se tolik let jedné činnosti je přeci o ničem. Dělat denně to samé znamená stereotyp a ten přeci nejde dohromady s kreativitou a vůbec, co se může specialista po tolika letech učit? Vždyť už musí mít celý obor zmáknutý skrz naskrz! Rád bych tyto mýty uvedl na pravou míru.

Každý, kdo se specializuje, ví, že to nuda fakt není. Ví, že o stereotypu nemůže být řeč a že i po mnoha letech je stále co se učit. A rozmanitost? Sice o ni přijdete z hlediska počtu činností, ale o rozmanitost z hlediska témat nepřijdete. Naopak.

Jak jsme si řekli u výhod, začnou za vámi chodit zajímavější projekty. Ty budou i náročnější a vyzývavější. Takové, u kterých si nejste jisti, že je zvládnete. Budete řešit tak komplexní problémy, že si sáhnete až na dno svých kreativních sil. Budete muset experimentovat a hledat nové a lepší techniky, než které znáte. A jakmile dotáhnete projekt do konce, budete se cítit jako gladiátor, který přežil epickou řežbu v aréně. No a jen co takový projekt skončí, přijde další, úplně jiné, ale neméně zajímavé a vyzývavé zadání, do kterého se opět ponoříte a na druhém konci se vyškrábete ostřílenější a zkušenější.

Nevím jak vy, ale já v tom stereotyp ani nudu nevidím. A že trpí kreavitita? Vůbec. Budete nuceni neustále hledat nové způsoby dobíjení inspirace i kreativity, abyste mohli klientům dodávat originálnější řešení, pro která za vámi chodí. Každý den znamená novou výzvu. Mě osobně i po 7 letech loga baví každým dnem více. Díky specializaci se oproti generalistům mohu na loga více soustředit a jít více do hloubky a tudíž si je i více užiju.

Ano, specializace vás může po letech přestat bavit. Třeba se jí přesytíte, přestanou chodit zajímavé projekty, anebo přestanete růst. Za to však specializace nemůže. Budete-li se o ni starat, rozvíjet ji a pravidelně si ji okořeňovat, může vám vydržet klidně po celý život.

 

Generalisté

Marně jsem se snažil vystihnout podstatu generalistů na pár řádcích, ale nedařilo se mi to. Pak jsme se o tomto tématu krátce bavili s hrdým generalistou Lukášem Hladečkem a jeho definice sebe sama mi přijde jako dokonalá definice generalistů, která obsahuje jádro všech výhod i nevýhod, které v článku zmiňuji. S Lukášovým svolením zde jeho slova sdílím (a děkuji za ně!):

Jsem od přírody takové libero, spojovací hmota mezi specialisty. Jejich tlumočník. Vždycky jsem byl „záložní“ logotepec, webdesigner, obchodník, kodér, DTPkař PPCčkař, copywriter, markeťák, SEOčkař… O všem něco vím, a o ničem dost, abych byl špička. A tady vidím svou úlohu. Dokážu věci vidět v souvislostech, vidím big picture, dokážu posuzovat váhu přínosů a nevýhod z jednoho a druhého pohledu. To specialista nikdy nedokáže. Je to uctívač svého kultu a o nezbytnosti a přínosu své práce nepochybuje. Já už jsem kolikrát řekl klientovi, aby teď ušetřil peníze za logo a dal je do SEO. 🙂

 

Výhody generalistů

Generalisté mají širší záběr služeb a jsou tak využitelní pro více druhů zakázek, což mnozí klienti ocení. Snáze se adaptují při změnách trhu – mohou snadno přidávat či odebírat služby ze své nabídky a tím se přizpůsobovat potřebám trhu. Také zažívají větší rozmanitost a mají širší přehled a vidí mezioborové spojitosti, které specialista nevidí.

 

Nevýhody generalistů

Byť mají širší přehled, tak znalosti a zkušenosti mají mělčí. Méně repetice znamená, že dané obory nemají tak v malíčku. Někteří lidé mohou generalisty vnímat negativně jako Brouky Pytlíky, kteří dělají vše, ale pořádně vlastně nic. Nemají-li přesvědčivou prezentaci anebo vybudované dobré jméno, mohou se na první pohled zdát méně důvěryhodní. Bývají i snadněji nahraditelní, jelikož generalistů s podobnými zkušenostmi je mnoho.

Generalisté také bývají zaneprázdněnější, jelikož pro stejné peníze musí pracovat více. Tím pádem jim zbývá méně času na sebevzdělávání. Kvůli větší konkurenci se musí i více snažit o to, aby vynikli. Taktéž musí delegovat či odmítat specializovanou práci, na kterou nestačí.

Většina generalistů má daleko nižší odměny, než specialisté. Některým dokonce nezbývá než konkurovat nižší cenou. Nicméně dobří generalisté jsou ceněni velmi dobře. Těm klient neplatí za hloubku zkušeností, nýbrž za široký přehled a schopnost odchytávat chyby v celém mezioborovém ekosystému. Ovšem na vyřešení těchto chyb se obvykle najme specialista.

 

Čas na srovnání

Generalista je jako švýcarský nůž. Je to skvělá věc, kterou si můžete vzít kamkoli a hodí se do spousty situací. Tu s ním něco malého uříznete, tady něco upilujete, támhle přestříhnete lepenku. V žádném případě se o švýcarském noži nedá říct, že je nekvalitní. Potřebujete-li ale rozříznout něco většího, sáhnete po kuchyňském noži. Krajíc chleba byste švýcarským nožem pižlali půl dne a výsledek by za moc nestál. Stejně tak nebudete větev stromu řezat onou mini-pilkou na noži, ale vezmete si skutečnou pilu.

Kuchyňský nůž i pila jsou v tomto přirovnání specialisty. Jsou to nástroje, které jsou těžkopádnější  – pila se do kapsy moc nevejde – ale jsou dělané pro konkrétní činnosti a v nich jsou efektivní. Sáhnete po nich, když potřebujete řešit vážnější problém. Ze stejného důvodu se oslovují specialisté – když už generalista na velmi specifický problém nestačí, jde se za specialistou, který tyto problémy řeší denně. Stejně jako si nenecháte operovat srdce od obvoďáka, ale zajdete za kardiochirurgem.

Generalista je jako sportovní nadšenec, který odzkoušel desítky sportů a aktivně se třeba pěti stále věnuje. Má ve sportech přehled a může je porovnávat. Takový člověk vám lépe pomůže vybrat si konkrétní sport, který by vyhovoval vaším předpokladům, než třeba hokejista – ten vám prostě doporučí hokej. Budete-li ale potřebovat pomoct s hokejem, za nadšeným generalistou nepůjdete. Půjdete za hokejistou.

 

Kdo je náchylnější k vyhoření?

Úvahy o vyhoření a rady, jak mu předcházet, najdete v mém starším článku. Vytáhnu nejčastější důvody vyhoření i s jejich řešením a pohlédnu na ně optikou specialisty a generalisty. Spoiler alert! Větší šanci na vyhoření má generalista.

 

Mělké, snáze viditelné důvody vyhoření:

Práce je příliš → Zpomalte

Lépe se zpomaluje specialistovi, jelikož si může dovolit mít méně zakázek za podobné či vyšší peníze, než generalista. Pokud to ovšem neuhlídá, i specialista se může nechat prací totálně zavalit, ignorovat potřebu dobíjet energii a nakonec vyhořet.

Máte špatné klienty → Utečte

Z hlediska počtu klientů se lépe utíká generalistovi, ale deprimuje-li ho více klientů najednou, je útěk těžší kvůli větší díře ve výdělcích. Vedle toho specialista si klienty pečlivě vybírá a je mizivá šance, že skrze jeho filtr projde klient, od kterého by chtěl později utéct.

Máte nízké ceny a připadáte si jako otrok → Zvyšte ceny

Specialistům se zdražuje lépe díky znalostní a zkušenostní výhodě. Generalistu může klient relativně snadno nahradit, není-li s cenou spokojen. Umí-li se však generalista prodat, třeba mu vyšší cena projde. Nikdy ale (asi) nedotáhne cenu tak vysoko, jako špičkový specialista.

 

Hlubší a dle mě skutečný důvod vyhoření:

Zanedbávání růstu → …musíte růst

Specialisté s růstem problém nemívají – růst je předpokladem specializace. Chtějí-li zůstat aktuální a konkurovat ostatním specialistům, růst musí. Generalisté by měli růst také, jen na to často nemají čas.

Od mnoha generalistů jsem slyšel, že se nestíhají sebevzdělávat, protože musí makat jako šroub, jelikož tím, co dělají, tolik nevydělají. Nevydělávají tolik, protože jejich práce není tak kvalitní. Není tak kvalitní, protože aktivně nerostou. A nerostou, protože nemají čas – je to začarovaný kruh. Mnozí se spoléhají, že se vše naučí při zakázkách. Jenže práce na zakázkách se s aktivním sebevzděláváním nedá srovnávat.

A když už se ke studiu dostanou, mají na výběr tolik možností, že si možná nevyberou ani jednu. Popravdě se jim nedivím. Kdybych se věnoval 5 věcem – kterou mám dnes zlepšovat? Čím začít? Kde najdu kvalitní materiály? Než člověk dohledá vhodné zdroje, stráví hledáním pár hodin a pak už na studium přejde chuť i čas. Specialisté mají výběr snazší a proto se jim snáze roste, tudíž jim jde práce lépe, více je baví a mají tak i nižší šanci na vyhoření.

 

Z pohledu klientů

Specialisty si klienti obvykle půjčují z venku a zpravidla dočasně – využijí je na jednorázové vyřešení problému, poté se rozloučí a specialistu si najme někdo jiný. Mnoho projektů tak najímá řadu specialistů, aby každý odvedl svůj kus práce a po spojení tak vznikl nejlepší možný výsledek.

Projekty s nižším rozpočtem by ale bandu specialistů neutáhly a zde přichází na scénu generalisté, kteří se najímají spíše na delší spolupráci. Firmy je mají rády, jelikož bývají vynalézavější a protože zvládnou vykonat prakticky vše, byť třeba ne špičkově. Ne vždy ale firmy chtějí dokonalost, někdy jim stačí jen dobré řešení. Je to pro ně i pohodlnější, protože nemusí komunikovat na více frontách.

Má-li tedy klient nižší rozpočet a/nebo nedává-li takový důraz na kvalitu, najme jednoho generalistu na všechny práce. Má-li klient vyšší rozpočet a důraz na kvalitu dává, najme na dílčí úkony specialisty.

 

Svět potřebuje obě skupiny

Bez specialistů to nejde. Nebýt mistrů, nic neumíme. Generalisté (i specialisté) vděčí za své znalosti specialistům, z jejichž práce a chyb se mohou učit. Téměř všechny knihy, videokurzy a jiné studijní materiály vznikly v rukou specialistů. Pouze ti mají dostatečně hluboké znalosti a ucelený pohled na téma, aby jej mohli smysluplně předat ostatním.

Nejde to ale ani bez generalistů. My specialisté se občas zavíráme do své tajemné komnaty a nechceme si připustit, že ne vždy je naše práce potřeba. Specialista si všímá chyb zpravidla jen u věcí, kterým rozumí. Webdesigner si všimne nevzhledného webu a nabídne redesign. Je však otázkou, zda je důvodem nižších tržeb web, anebo něco jiného – třeba neseriózní fotky anebo nekvalitní texty. To už lépe posoudí generalista.

Za specialisty zajdete s konkrétními problémy, nechcete-li riskovat chybu – ať to stojí, co to stojí. Raději si připlatíte za svatebního fotografa, než najmout někoho, kdo fotí vše od portrétů, přes produkty až po jídlo a jednou ročně i nějakou tu svatbu.

Generalisté lépe řeší neznámé situace a jsou klíčoví pro inovaci, jelikož si všímají skrytých pojítek a dokáží kombinovat řešení z různých oborů a vymýšlet nová, mezioborová řešení.

O generalistovi spíše lidé řeknou, že se vyzná a o specialistovi, že fakt umí. Generalistu tedy svět potřebuje kvůli širšímu rozhledu a specialistu kvůli vyšší kvalitě. Tím se doplňují.

 

 

Hledání specializace

Jestli vás popis specialistů zaujal, ale zároveň nevíte, v čem se specializovat, nezbývá, než hledat. Užitečné tipy sepsal už Michael a souhlasím s nimi, takže je jen rozvinu a dodám pár dalších.

 

Zkoušejte

V prvních letech doporučuji být generalista. Očuchejte si obor, vybudujte si portfolio a získejte spokojené klienty, kteří vás budou doporučovat ostatním. Díky tomu, že jste generalista za vámi budou chodit rozmanité zakázky a vy budete mít možnost si vše odzkoušet a porovnat, co vás baví a co ne.

Je nutné vzít v úvahu i výdělečnost specializace, nicméně nedoporučuji se rozhodovat čistě na základě ceny. Také mi před lety říkali „dělej radši webdesign, logama si nic nevyděláš“. Webdesign mě ale nikdy nebavil, vlastně mě přímo frustroval, takže jsem raději zůstal u logotvorby. A jsem za to rád. Když zkrátka máknete, vyděláte si víceméně jakoukoli činností.

 

Ať vás to baví

Na to navazuje – dělejte, co vás baví. Když vás totiž něco nebaví, nikdy v tom nebudete tak dobří, jako ten, kdo tím žije. I kdybyste se nutili do samostudia, budete mít hranici, kterou nepřekročíte. Zato nadšenec, který tematiku miluje, bude ochoten jí věnovat dlouhé dny a noci. Takového člověka těžko doženete.

 

Využívejte silné stránky

Najděte své silné stránky. Spíše než o konkrétní činnosti se bavíme o jádru činností. Já mám třeba odjakživa rád zjednodušování. A o čem jsou loga? O zjednodušení podstaty projektu do jednoho symbolu. Též mě vždy bavily metafory – a co jsou loga? Vizuální metafory.

Když jsem si tyto spojitosti po pár letech uvědomil, loga jsem si oblíbil ještě více. Pokud bych tímto směrem přemýšlel dříve, vybral bych specializaci rychleji. Proto doporučuji přemýšlet nejen nad tím co vás baví, ale i proč vás to baví. Na tom můžete stavět a klidně i hledat jiné činnosti, které s tím proč pracují. Třeba najdete ještě lepší specializaci, než je ta předchozí.

 

Nevíte, co vás baví?

Nedokážete-li si uvědomit, co vás baví, zkuste přemýšlet takto: v jakých činnostech se úplně ztratíte a přestáváte vnímat čas? U jakých projektů jste se cítili nejlépe? Na které práce jste nejvíce hrdí? Kdo byli či jsou vaši oblíbení klienti? Za co od ostatních sklízíte nejvíce komplimentů? Odpovězte si na tyto otázky a sledujte, co mají dané projekty společné – jde o konkrétní činnost? Podobná témata či typ klientů? Nebo jsou společným znakem těžká zadání, která pro vás byla výzvou? Tak či onak se tam skrývá vaše potenciální specializace.

A pokud furt nic, tak zkrátka buďte generalistou a mějte oči otevřené. Dříve či později vám jistě něco padne do oka. Dejte tomu volný průběh. Já na loga také narazil čirou náhodou.

 

Anebo vás toho baví hodně?

Jestli vás toho baví naopak více a nevíte, kterou cestou se vydat, položte si stejné otázky, které jsem zmínil před chvílí. Některé činnosti určitě vyniknou oproti jiným, byť třeba jen o fous.

Případně, jste-li angličtinář, doporučuji knihu So Good They Can’t Ignore You od Cala Newporta, která mi osobně pomohla se po dlouhém nerozhodném období (matte painting vs. logotvorba) rozhodnout a změnila mi tak život. Nebojte, nejde o lacinou motivační knihu. Je spíše demotivační. Shrnul bych ji asi takto: Nežeňte se jak šílení za svým snem a místo toho dělejte to, v čem jste dobří, tak dlouho, dokud se to vaším snem nestane.

 

Až specializaci najdete

Jakmile se vám podaří specializaci najít, rozhodně, stejně jako Michael, nedoporučuji do ní skákat až příliš rychle. Je nesmysl se ze dne na den zbavit všech stálých klientů, kteří vám zajišťují pravidelný příjem, jen protože tyto zakázky nespadají do vaší nové specializace. Stálí klienti jsou velmi cenní a mnoho specialistů, včetně mě, si je udržuje i nadále. Člověku to také pomáhá nezůstat ve zmíněné tajemné komnatě a umožňuje mělké rozširování obzorů.

K filtrování klientů určitě dojde, ale doporučuji spíše postupné osekávání nespecializovaných zakázek, abyste měli více času na činnosti, které chcete opravdu dělat. Po letech se třeba dostanete do stavu, kdy budete dostatečně zatíženi jen specializací a na nic jiného čas nebude. Do té doby ale nebuďte zbrklí, mohli byste toho litovat.

Než do specializace skočíte, je také dobré si odzkoušet více zakázek. Zaprvé potřebujete zjistit, zda je o tuto specializaci pravidelný zájem. Zadruhé, bez pořádných referencí se těžko prosadíte. Máte-li v portfoliu jediný webdesign a začnete se profilovat jako specialista-webdesigner, moc důvěry nesklidíte. Zatřetí, potřebujete odzkoušet, zda vás specializace opravdu baví – na poprvé to mohla být výjimka, třeba šlo o super klienta, pro kterého by byla radost i programovat v assembleru. Navíc vaše zájmy se mění. Co vás baví dnes vás nemusí bavit za rok. Bude-li vás daná činnost bavit i po pár letech – bingo.

 

Specializace nevzniká jen z opakování

Pozor. Jste-li webdesigner, nikdy jste nedělali logo a klient vám nějaké zadá, vy na to kývnete a tak nějak po svém logo zpracujete, neznamená to, že je logo dobré. To, že vás za měsíc opět někdo požádá o další logo a vy zase něco splácáte, neznamená, že jste po 2 logách lepší – naopak můžete ještě posílit nešvary z prvního pokusu.

To, že něco nějaký čas děláte, neznamená, že to děláte správně a že pouhá práce stačí k tomu, abyste se zlepšili. U některých činností to jistě platí a dá se učit smyslem pokus omyl. Trénujete-li denně hod na koš, zlepšíte se. U odborných činností ale pouhé opakování nestačí.

Já bych mohl začít kreslit koně na zakázku, ale přestože vím, jak kůň vypadá, nakreslit bych ho anatomicky správně nedokázal. I kdybych se snažil stokrát. Abych jej mohl kreslit správně, musel bych překreslit stovky fotek a ideálně projít i rady těch, kteří koně kreslí. Nejprve je tedy potřeba studium a až pak na něm můžete stavět praxi. Rychlé skočení do praxe a opakování bez hlubších znalostí z vás specialistu nedělá – musíte se sebevzdělávat.

 

Samostudium a růst

Ať už budete specialista anebo generalista, bez průběžného studia to nepůjde. Musíte být sebekritičtí a soustavně hledat nedostatky ve své práci a ty vylepšovat. Též bude nutné se pravidelně učit s novým softwarem a/nebo technikou, která se k vaší specializaci váže. Musíte též sledovat trendy, jelikož všechny obory se neustále vyvíjí a vy musíte držet krok s dobou.

To vše bude mít specialista snazší, jelikož se může zaměřit na užší téma. Rychlý příklad: věnujete-li měsíčně 25 hodin sebevzdělávání, což je méně jak hodina denně, za 5 let jako specialista nasbíráte 1500 hodin. Generalista věnující se 5 činnostem nasbírá u každé dílčí jen 300 hodin. To má specialista už po roce.

Jako specialista proto máte obrovskou výhodu, protože za rok, budete-li se snažit, můžete teoreticky dohnat to, co se generalista učí 5 let. Za 2 roky to, co se učí 10 let a tak dále. Zkušenostní propast mezi vámi se bude každým rokem více prohlubovat. Bavíme se pochopitelně pouze o té jedné konkrétní činnosti. Rozhodně za rok nedoženete pětileté mezioborové zkušenosti a nezískáte generalistův přehled.

 

Rozšiřování obzorů, inspirace a přesah

Vedle sebevzdělávání je dobré si i soustavně rozšiřovat obzory. Moment, logotvůrče, není to proti všemu, co jsi doteď napsal? Není. Mluvím o povrchním vhledu do jiných oborů, abyste měli o něco lepší obecný přehled, nemluvím o intenzivním sebevzdělávání.

U kreativců je naopak nezbytné sledovat rozmanité zdroje a čerpat inspiraci. Sledovat můžete třeba encyklopedie, magazíny kolem umění, přírody, vesmíru, historie.. Inspirace se může schovávat kdekoli. Hodí se i zájem o psychologii – jak lidé přemýšlí, jak se rozhodují, jak vnímají jaké symboly, barvy apod. Když lépe pochopíte, co se děje v lidských hlavách, začnete produkovat relevantnější a tudíž kvalitnější výsledky.

A protože se pohybujete v byznyste, nestačí být jen specialista. Kdybyste byli vynikající kreslíř, ale nedokázali se prodat a prosadit sebe i svou práci, moc by se vám nedařilo. Potřebujete nějaký přesah. Musíte se umět pohybovat na vlnách byznysu. Sledovat můžete témata jako je marketing, SEO, copywriting, cenotvorba, osobní branding, produktivita, vyjednávání, řešení konfliktů, zákony a další. Nic z toho nemusíte studovat do hloubky, ale měli byste znát alespoň základní pravidla, která vám v podnikání pomohou.

 

Závěr

Generalista je malou rybou ve velkém rybníce, specialista je velkou rybou v malém rybníce.

Vyberte si zkrátka takový rybník, který vám vyhovuje. Uspět můžete tak jako tak. Je to vše o dřině, oddanosti a nadšení. A taky o štěstí. Pokud vás nějaké téma baví, nebojte se do něj ponořit.

Na druhou stranu, jestliže nevíte, co vás baví, anebo vás toho baví hodně, buďte generalista, sbírejte zkušenosti a nějaká specializace se třeba časem objeví. Anebo taky ne a třeba vám bude mělkost ale širší záběr vyhovovat. Všichni nemusí být specialisté. Hlavní je, abyste si práci užívali. Vaše nadšení vás bude hnát kupředu, ať už pojedete na kterékoli koleji.

A ať už si vyberete kteroukoli kolej, vězte, že budete tu a tam nasazovat klobouk té druhé skupiny. Jako specialista budete občas nuceni zkoušet i věci za hranicemi specializace, případně budete mít i sami chuť zkusit něco navíc. Nebo budete dočasně nabízet širší záběr služeb, budete-li mít nedostatek zakázek. Generalista se zas může dočasně specializovat, bude-li mít chuť. To, že si vyberete cestu generalisty anebo specialisty tedy neznamená, že na ní musíte zůstat celý život. Jste svobodní a můžete přebíhat, jak se vám zachce.

A tím bych to zakončil. Snad se vám článek líbil, snad některé z vás inspiroval a držím palce, ať se vám daří, ať už se rozhodnete jít kteroukoli cestou.

Specializaci i generalizaci zdar!